Vychytralá „tradice“ mých tchánů: Zmizet před placením
Pokaždé, když jsme šli na společnou večeři, se situace opakovala. Tchán s tchyní si objednávali ta nejdražší jídla, lahvová vína, delikatesy, o jakých se běžným lidem ani nezdá. Ale jakmile přišel účet, záhadně mizeli. Jeden si vzpomněl, že zapomněl peněženku, druhý si musel „rychle něco vyřídit“ v autě. Samozřejmě pak zůstalo placení na mně a Danovi. Bylo to ponižující, ale dlouho jsem to kvůli manželovi tiše snášela.
Až do chvíle, kdy přišel den 60. narozenin mé tchyně.
Zvláštní pozvání a podezřelá nabídka
Jelikož jsme s Danem byli zrovna na dovolené v Mexiku, tchyně najednou přišla s nápadem: pozvat na slavnostní večeři mou maminku. Byla to první taková nabídka vůbec. Do té doby o mou rodinu prakticky nejevili zájem. Okamžitě jsem tušila, že to nebude jen tak. Chtěli si na ní vyzkoušet svůj oblíbený trik.
Hned jsem mamince zavolala a všechno jí vysvětlila. Čekala jsem, že bude nervózní, ale ona mě naprosto klidně ujistila: „Neboj, zlatíčko. Já si s nimi poradím.“
Večer, na který nikdy nezapomenou
Večeře probíhala jako obvykle. Tchyně s tchánem si opět poručili ty nejdražší lahůdky – steaky z wagyu hovězího, mořské plody, šampaňské za stovky dolarů. Moje maminka si skromně objednala jen těstoviny a vodu. Celou dobu vypadala naprosto vyrovnaně.
Když přišel účet, všechno šlo podle známého scénáře. Tchyně se „najednou“ rozpomněla, že nechala kabelku doma, tchán odběhl k autu a zbytek rodiny se záhadně vytratil. Maminka zůstala u stolu sama s účtem přesahujícím 1500 dolarů.
Jenže tentokrát je čekalo velké překvapení.
Učitelka s nečekanými konexemi
Moje maminka v klidu dopila svou vodu, s úsměvem si objednala čokoládový dezert a požádala o manažera restaurace. A tehdy přišel zvrat: manažerem byl její bývalý student Robbi, který dnes vlastnil celý řetězec luxusních restaurací.
Robbi byl dobře informovaný a věděl o podvodech mých tchánů díky mému varování. Zavolal jim a naprosto klidně oznámil: „Dobrý večer, patrně jste si nevšimli, že váš účet zůstává neuhrazen. Pokud částka nebude během 15 minut zaplacena, budu nucen kontaktovat policii s podezřením na podvod při placení.“
Ponižující návrat ke stolu
Tchyně s tchánem se vrátili jako spráskaní psi. Z tváří jim sálala hanba. Tentokrát museli nejen zaplatit celý účet, ale ještě navrch uhradit 25% pokutu za způsobené problémy, kterou jim manažer s ledovým klidem naúčtoval. Z restaurace odcházeli o více než 2000 dolarů lehčí.
Konečně poučení?
Od té doby se situace zcela obrátila. Při každé další společné večeři se už u vchodu ozývá známá věta: „Každý platí za sebe.“ Žádné další triky, žádné útěky před účtem. Poučení bylo sice drahé, ale účinné.
A co je na tom nejlepší?
Moje maminka s noblesou ukázala, že i s těmi největšími vychytrálky si lze poradit. Stačí jen mít rozum, odvahu a — někdy i pár správných žáků na těch pravých místech.
