Objevuje se také varování před dopady některých látek spojovaných s plasty. Zmiňovaný bisfenol A (BPA) je látka používaná v některých typech plastů; „BPA (bisfenol) v plastu napodobuje estrogen.“ Současně zaznívá i velmi vyhrocené tvrzení: „Snězte plastovou rýži a v podstatě si koledujete o to, abyste zemřeli mladí, například na rakovinu prsu.“ Podobná vyjádření je však potřeba brát opatrně: zdravotní rizika závisí na konkrétní expozici, dávce i typu materiálu a nelze je bez důkazů vztahovat na jakýkoli výrobek.
10 potravin, u kterých se nejčastěji zmiňují problémy
1) Tilapie
Tilapie je popsaná jako ryba z akvakultur, u nichž se zmiňuje nízká kvalita chovu a vysoká míra znečištění. Autor jde ještě dál a tvrdí: „Rybí farma na její chov vypadá jako malý bazén s odpadní vodou, ve které tilapie žije.“ Zároveň uvádí, že velká část tilapie prodávané na Západě má pocházet z Číny: „80 % tilapie, kterou najdete na pultech v Evropě či Americe, pochází z Číny.“
2) Treska
Další rybou zmiňovanou jako problematickou je treska. Text tvrdí, že se část tresky zpracovává či pochází z Číny, a uvádí podíl: „V současnosti pochází více než 50 % tresky na západních trzích z Číny.“ Podobně jako u tilapie se objevuje tvrzení o nevhodných podmínkách chovu: „Tato ryba není zdravá a žije ve vlastním odpadu.“
3) Jablečný džus
U jablečného džusu se zmiňuje vysoký podíl produkce z Číny: „přibližně 50 % jablečného džusu prodaného na Západě pochází z Číny.“ Současně zaznívá tvrzení, že Čína je největším producentem pesticidů a že se málo řeší rezidua v potravinách: „Čína je z hlediska objemu produkce pesticidů největší zemí světa.“ Doporučení pak zní vyhýbat se džusu, pokud není jasný původ: „Doporučujeme vám, abyste se jablečnému džusu úplně vyhýbali, pokud nemáte jistotu, odkud pochází.“
4) Zpracované houby
U zpracovaných hub se objevuje zmínka o kontrolách a o tom, že byly nalezeny zkažené zásilky: „Američtí inspektoři zjistili, že houby z Číny byly zkažené.“ Zároveň se zmiňuje i možné klamání označením: „Někteří výrobci v Číně zajdou tak daleko, že tyto zpracované houby označují jako organické, aby zvýšili své zisky.“ Podíl z Číny má být významný: „34 % zpracovaných hub pochází z Číny.“
5) Čínský česnek
Česnek je uveden přímo jako rizikový bod a text tvrdí, že inspektoři našli i zkažený česnek. Zmiňuje se také intenzivní používání chemických látek: „Česnek z Číny je postřikovaný chemikáliemi více, než je potřeba, a zanechává v ústech tak špatnou chuť, jako byste jedli nějakou chemickou směs.“ Podíl na západních trzích má být podle textu 30 %.
6) Kuřecí maso
U kuřecího masa se objevuje obava části odborníků na bezpečnost potravin kvůli dovozu a rizikům spojeným s nákazami: „Mnozí odborníci na bezpečnost potravin jsou znepokojeni kvalitou dováženého kuřecího masa, protože Čína je zemí, kde je výskyt ptačí chřipky běžným jevem.“ Text zároveň přidává širší kontext průmyslového znečištění a pesticidů.
7) „Plastová“ rýže
Nejvíce pozornosti budí tvrzení o falšované rýži. Zmiňuje se, že „předpokládá se, že ve skutečnosti je vyrobená z brambor a nepravé syntetické pryskyřice.“ Jako jeden z údajných znaků se popisuje chování při vaření: „Převařená rýže zůstane tvrdá a neuvaří se jako skutečná rýže.“ Přidává se i varování, že dlouhodobé účinky mohou být karcinogenní: „Předpokládá se, že dlouhodobé účinky této potraviny mohou být karcinogenní.“
8) Bahno prodávané jako černý pepř
Text popisuje extrémní případ falšování koření: „Čínský prodejce shromažďoval bahno a prodával ho jako černý pepř.“ Dále uvádí i další praktiku: „Kromě toho vzal mouku a prodával ji jako bílý pepř.“ Připojuje také kritiku regulace: „V oblasti potravinové bezpečnosti Čína nedisponuje náležitým regulačním systémem.“
9) Průmyslová sůl
Další vážně znějící bod je „průmyslová sůl“, která podle textu nemá být určená ke konzumaci, přesto se měla prodávat jako kuchyňská: „Přesto se už 13 let prodává s označením kuchyňská sůl!“ Zmiňují se i možné dopady: „může způsobit duševní i fyzické problémy, potíže se štítnou žlázou, ale také poruchy reprodukčního systému.“
10) Zelený hrášek
Text připomíná případ z roku 2005 a tvrdí, že se objevil falšovaný hrášek: „V roce 2005 se v Číně našel falzifikát zeleného hrášku a je docela možné, že se vyrábí ještě i dnes.“ Popis složení je konkrétní: „Tento falešný hrášek byl vytvořen ze sójových bobů, zeleného barviva a metabisulfitu sodného.“ U barviva se uvádí, že má být zakázané pro potraviny a karcinogenní: „Uvedené barvivo je zakázáno používat při výrobě potravin, protože je karcinogenní.“ Zmíněný je i znak při vaření: „ani tento zelený hrášek vařením nezměkne… voda, ve které se vaří, se zabarví do nepřirozeně zelené.“
Co může udělat spotřebitel: původ, etikety a jednoduchá pravidla
V praxi platí, že ne každá potravina z jedné země musí být automaticky nebezpečná. Přesto se vyplatí hlídat původ, vybírat známé značky a prodejce a u citlivých komodit (ryby, zpracované houby, koření, šťávy) se zajímat o to, odkud skutečně pochází surovina i kde proběhlo zpracování.
Text doporučuje nakupovat lokálně a ptát se na původ: „Doporučujeme, abyste své potraviny nakupovali na místním farmářském trhu. Osobně poznejte svého farmáře nebo dodavatele. Ptejte se, zajímejte se o původ potravin.“ Je to rada, která dává smysl bez ohledu na zemi původu: čím průhlednější je řetězec od výrobce k zákazníkovi, tím menší je prostor pro nepříjemná překvapení.
Závěr
Text shrnuje situaci velmi ostře: „Podle mého skromného názoru jsou potraviny vyráběné v Číně jedny z nejhorších, ke kterým se můžete na této planetě dostat.“ Zároveň zmiňuje rozsáhlé znečištění a vysokou produkci pesticidů. Pro spotřebitele však zůstává klíčové jedno: u rizikových kategorií se vyplatí sledovat etikety, původ surovin a vybírat prodejce, kteří umějí doložit trasu výrobku – protože právě informace o původu často rozhodují o tom, co si nakonec domů odnesete.
