Patrick Kilonzo Mwalua, známý pod přízviskem „vodní muž“, stráví denně dlouhé hodiny jízdou po vyprahlé krajině kenského národního parku Tsavo, aby přivezl vodu žíznivým zvířatům. Tato jeho dobrovolná aktivita nemá žádný finanční motiv – je to osobní iniciativa, která pramení z jeho hluboké lásky k přírodě a zodpovědnosti za osud divokých zvířat. I přesto, že je především farmářem, věnuje mnoho času tomu, aby pomohl místní fauně překonat těžké období sucha.
Mwalua vysvětluje, že změny klimatu v této oblasti mají zásadní dopad na celý ekosystém. „Už dříve tu neprší tak, jak jsme byli zvyklí,“ říká Mwalua. Tato změna ho přiměla k činu. „Začal jsem jim nosit vodu, protože jsem si myslel, že by jinak zahynuli,“ dodává s obavami.
Každý den usedá Mwalua za volant svého vozu, ve kterém vozí cisternu o kapacitě až 3000 galonů vody. Jeho cílem jsou různá napajedla v parku, kam divoká zvířata přicházejí hledat vodu. Zvířata si jeho pravidelné návštěvy dobře uvědomují a při jeho příjezdu se kolem napajedel shromažďují sloni, žirafy, antilopy a další divoká fauna. „Není tu žádná jiná voda. Všechna zvířata jsou odkázána na pomoc od lidí,“ vysvětluje Mwalua. „Pokud jim nepomůžeme, zemřou.“
Jedním z jeho nejsilnějších zážitků byla noc, kdy dorazil k vyschlému napajedlu, kde na něj čekalo přibližně 500 byvolů. Jakmile zvířata ucítila přítomnost vody, začala ji pít přímo před jeho očima. „Začali pít, ještě než jsem vůbec odjel,“ vzpomíná s hrdostí.
Mwaluův příběh se brzy rozšířil i za hranice Keni a oslovil lidi po celém světě. Jednou z reakcí byla iniciativa skupiny amerických žen, které se rozhodly založit sbírku na platformě GoFundMe. Získané prostředky mají Mwaluovi umožnit pokračovat v jeho nezištné práci a rozšířit jeho možnosti. Tento africký hrdina tak získal nejen uznání, ale i praktickou pomoc, která mu pomůže dále podporovat zvířata, jež na něj denně čekají.
Národní park Tsavo, který je jedním z největších v Keni, trpí důsledky dlouhotrvajícího sucha. Keňa, stejně jako mnoho jiných afrických zemí, čelí klimatickým změnám, které dramaticky ovlivňují přirozené cykly dešťů. Tato změna způsobuje, že zvířata, která byla dříve schopna přežít díky přirozeným zdrojům vody, jsou nyní závislá na lidské pomoci.
Mwaluova práce je pro tyto zvířata často poslední nadějí na přežití. Ochranáři i zoologové vyzdvihují důležitost podobných individuálních iniciativ, zejména v obdobích sucha. Zachování divoké zvěře, jako jsou sloni a buvoli, má zásadní význam pro ekosystém parku, protože tyto velké bylinožravce ovlivňují vegetaci a přispívají k udržování biodiverzity.
Mwaluův příklad jasně ukazuje, jak velký dopad může mít jednotlivec na životní prostředí a že každý může přispět k ochraně přírody a udržitelnosti. Jeho práce inspiruje nejen jeho okolí, ale i lidi po celém světě, aby pomáhali tam, kde je to nejvíce potřeba.
