Lymfatické uzliny fungují jako filtry a jsou důležitou součástí imunity. Pokud v nich dlouhodobě končí cizorodé částice, může to znamenat trvalou zátěž pro imunitní systém a potenciálně i změny ve fungování uzlin.
Když i malé tetování umí potrápit: alergie a slunce
Rizika přitom nemusí být jen „teoretická“ a vzdálená. U tetování se poměrně často řeší i kožní reakce – zejména u některých barev. Jedna zkušenost popisuje, že malé tetování se žlutým pigmentem při pobytu na slunci začalo svědit, červenat a tvořit pupínky. Následné zjištění bylo nepříjemně praktické: „Žlutá barva je v létě obzvlášť problematická a může vyvolávat alergické reakce.“
Podobné reakce sice samy o sobě neznamenají rakovinu, ukazují ale, že tělo může na inkoust reagovat výrazně – a u velkých tetování je těchto látek v organismu logicky více.
Dánský výzkum na dvojčatech: vyšší riziko u velkých tetování
Velkou pozornost vyvolal rozsáhlý dánský výzkum, který pracoval se vzorkem téměř tří tisíc dvojčat narozených mezi lety 1960 až 1996. Vědci se zaměřili na výskyt rakoviny kůže a také lymfomů – tedy zhoubných nádorů lymfatických uzlin nebo lymfatických tkání.
Závěry ukázaly, že lidé s tetováním mají vyšší riziko těchto diagnóz. Nejvýrazněji se to podle výsledků projevovalo u těch, kteří měli tetování větší než dlaň – v takovém případě vycházelo riziko jako zřetelně vyšší a v této souvislosti se hovoří i o násobcích rizika.
U rakoviny kůže se podle zjištění uvádí zvýšení rizika až 2,37krát. Jedním z vysvětlení může být chemické složení inkoustu: některé produkty mohou obsahovat těžké kovy a další látky, které jsou při dlouhodobé expozici podezřelé z karcinogenního působení. Dlouhodobě mohou ovlivňovat kožní buňky a zvyšovat pravděpodobnost změn, které vedou k nádorovému bujení.
Švédská data: lymfom a tetování častěji než u netetovaných
Další důležitá zjištění přinesla studie ze Švédska, kde je tetování velmi rozšířené – tetování má více než jeden z pěti obyvatel. Výzkum zahrnoval 5 591 lidí, přičemž 1 398 z nich mělo diagnostikovaný lymfom.
Výsledek: tetovaní lidé měli podle studie o 21 % vyšší riziko lymfomu než ti, kteří tetování nemají. Vědci přitom zohledňovali i další okolnosti, které mohou hrát roli (například kouření nebo vzdělání), aby se co nejvíce omezilo zkreslení.
Co je v inkoustu: saze, PAH a rizikové rozklady barev
Otázka bezpečnosti se často láme na tom, co přesně je v pigmentu. Nejčastější černý inkoust může obsahovat saze, které jsou Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) hodnoceny jako potenciálně karcinogenní. Při výrobě sazí mohou vznikat polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) – a některé z nich, například benzo[a]pyren, patří mezi známé karcinogeny.
U barevných inkoustů se zmiňují i azosloučeniny. Ty mohou při působení slunečního záření nebo při odstraňování tetování laserem uvolňovat karcinogenní aromatické aminy. To neznamená, že každé barevné tetování automaticky vede k vážné nemoci, ale z pohledu prevence jde o informaci, která stojí za pozornost – zvlášť u velkých ploch.
Chronický zánět jako možný problém
Vedle chemie inkoustu se řeší i reakce těla. Tetování je zásah do kůže a může vyvolat zánětlivou odpověď. Pokud se zánět v určité podobě udržuje dlouhodobě, může to být nežádoucí stav – chronický zánět je obecně považován za faktor, který může zvyšovat riziko abnormálního růstu buněk.
Vědci upozorňují, že imunitní reakce se může objevit u různých typů inkoustu, protože organismus reaguje na cizí částice jako takové. Právě proto se v souvislosti s tetováním zmiňuje i možné zatížení lymfatického systému.
Co z toho plyne pro lidi, kteří tetování chtějí
Zjištění z výzkumů neznamenají, že tetování je „zakázané“ nebo že každý tetovaný člověk onemocní. Ukazují ale, že zejména u velkých tetování může být rozumné přemýšlet i o zdravotní stránce věci – a neřešit jen motiv a cenu.
Vědci zároveň počítají s tím, že budou dál zkoumat možné souvislosti tetování i s dalšími potížemi, například s poruchami imunitního systému, onemocněními štítné žlázy nebo sarkoidózou.
Závěr: krása na kůži, ale s otevřenýma očima
Tetování zůstává osobní volbou a pro mnoho lidí má silný význam. Současně ale přibývá dat, která naznačují, že inkoust není pro tělo neutrální a že s větším množstvím pigmentu mohou růst i zdravotní rizika. Pokud se pro tetování rozhodujete, může dávat smysl zajímat se o složení použitých barev a nepodceňovat reakce kůže – zvlášť pokud se objevují opakovaně.
V této souvislosti se připomíná: „Čert nikdy nespí.“
