Britský kardiolog Tim Chico vysvětluje, že nejde o žádnou raritu, ale naopak o mimořádně častý jev. Podle jeho slov tvoří tiché infarkty přibližně třetinu všech srdečních infarktů, což z nich dělá zásadní, ale podceňované riziko pro veřejné zdraví.
„Zatímco někteří pacienti si nepamatují žádné příznaky, jiní navštíví lékaře kvůli bolestem zubů, zad nebo celkové nevolnosti a testy jako EKG a krevní testy odhalí, že prodělali tichý infarkt,“ řekl doktor Chico pro Daily Express.
Na rozdíl od klasického infarktu, kdy pacient často volá záchrannou službu během minut, může tichý infarkt proběhnout v běžném denním režimu – dotyčný si připisuje potíže únavě, nachlazení nebo „zablokovaným zádům“. Poškození srdečního svalu však přitom postupuje stejně neúprosně.
Největší hrozba: zpožděná léčba a vyšší riziko dalšího infarktu
Podle kardiologů je nejzávažnějším problémem tichého infarktu právě to, že bývá rozpoznán příliš pozdě. Zatímco u klasického infarktu se lékaři snaží obnovit průtok krve co nejrychleji, u tichého infarktu se často na diagnózu přijde až s odstupem dnů, týdnů nebo dokonce měsíců.
To má zásadní důsledky: pacient nepodstoupí včas léčbu, která by mohla zmírnit rozsah poškození srdce, a zároveň přichází o možnost účinné prevence další srdeční příhody.
To znamená, že vám chybí terapie, které snižují poškození srdce a snižují riziko dalšího srdečního infarktu. „Čím dříve začnete s léčbou, tím máte větší šanci na uzdravení“ – varuje doktor Chico.
„Mnozí pacienti zjistí, že prodělali tichý infarkt až poté, co zažijí nový, potenciálně nebezpečnější infarkt.“ – říká doktor Chico.
Jinými slovy: první tichý infarkt může být varováním, kterého si nikdo nevšimne. Až při druhém, často závažnějším infarktu lékaři na základě EKG, ultrazvuku nebo krevních testů zjistí, že srdce už dříve utrpělo skryté poškození.
Dvě nejohroženější skupiny: senioři a lidé s cukrovkou
Lékaři upozorňují, že tichý infarkt se sice může objevit u kohokoli, ale zvlášť vysoké riziko mají dvě skupiny populace. Jde o starší lidi a pacienty s cukrovkou.
U seniorů bývá situace komplikovaná tím, že často trpí více chronickými nemocemi najednou – bolest zad, únava nebo dušnost se tak snadno přičítají „věku“ nebo známým diagnózám, nikoli srdci. Varovné příznaky se v záplavě jiných potíží jednoduše ztratí.
Ještě záludnější je situace u lidí s diabetem. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi může poškodit nervová zakončení, a tím změnit vnímání bolesti. Pacient s cukrovkou tak nemusí cítit typickou silnou bolest na hrudi, přestože v srdci probíhá závažný problém.
Výsledkem je, že infarkt u těchto osob proběhne „tiše“ – s netypickými, nebo velmi mírnými příznaky, které si člověk nespojí se srdcem.
Jak může tichý infarkt vypadat? Příznaky připomínají chřipku nebo „rozhozené“ zažívání
Odborníci z renomovaného zdravotnického centra Cleveland Clinic upozorňují, že projevy tichého infarktu jsou často nespecifické a snadno zaměnitelné za běžné obtíže. Podle nich mohou příznaky zahrnovat například:
Odborníci z Cleveland Clinic uvádějí, že příznaky tichého srdečního infarktu mohou zahrnovat pocit, že máte chřipku, bolest čelisti, rukou nebo horní části zad, únavu a poruchy trávení.
Člověk tak může mít dojem, že na něj „něco leze“, že si „jen natáhl sval“ nebo že mu nesedlo jídlo. Právě tato banalizace příznaků je důvodem, proč tiché infarkty unikají pozornosti – a proč lékaři apelují na větší obezřetnost zejména u rizikových skupin.
Prevence: životní styl jako nejúčinnější zbraň proti infarktu
Tim Chico i další kardiologové se shodují, že nejlepší obranou proti jakémukoli infarktu – včetně tichého – je dlouhodobě zdravý životní styl. Nejde o jednorázové rozhodnutí, ale o každodenní volby, které ovlivňují stav cév a srdce.
K rizikovým faktorům, které je nutné mít pod kontrolou, patří zejména vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a cukrovka. Tyto stavy často probíhají bez výrazných příznaků, ale postupně poškozují cévy a připravují půdu pro infarkt.
„Klíčem k prevenci srdečního infarktu je zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita a kontrola rizikových faktorů, jako je vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a cukrovka.“ – radí doktor Chico.
Prakticky to znamená především omezit průmyslově zpracované potraviny, přebytek soli a nasycených tuků, zařadit do jídelníčku více zeleniny, ovoce, celozrnných produktů a kvalitních bílkovin, pravidelně se hýbat a nepodceňovat preventivní prohlídky u lékaře.
Kdy volat pomoc a kdy jít k lékaři
Pokud se objeví náhlá bolest či tlak na hrudi, dušnost, pocení, nevolnost nebo bolest vystřelující do paže, čelisti či zad, je nutné okamžitě volat záchrannou službu. U nás je to číslo 155, v rámci evropské linky tísňového volání pak 112.
Podobně by ale lidé, zejména senioři a pacienti s cukrovkou, neměli ignorovat ani opakované či dlouhodobé nevysvětlitelné potíže – nezvyklou únavu, zadýchávání při malé námaze, zvláštní tlak v horní části zad, pálení žáhy či zažívací obtíže, které se vracejí bez zřejmé příčiny.
V takových případech je vhodné objednat se k praktickému lékaři nebo kardiologovi, který může provést EKG, krevní testy a případně další vyšetření, aby vyloučil prodělaný tichý infarkt nebo jiné srdeční onemocnění.
Pokud zaznamenáte jakékoli příznaky srdečního infarktu, doporučuje se okamžitě zavolat na číslo 112. Při dlouhodobých obavách o zdraví srdce je nejlepší poradit se s lékařem.
