Problémem je především to, že nemoc se často vyvíjí skrytě a první projevy bývají neurčité. Pacienti tak k lékaři přicházejí až v pokročilém stadiu, kdy se nádor rozšířil nebo způsobil řadu komplikací. Jednou z nich je i ascites – hromadění tekutiny v dutině břišní, které může výrazně zhoršit kvalitu života.
Ascites: když břicho roste, i když nejíte
Bolestivé napětí v břiše a pocit plnosti po pár soustech
Podle organizace Pancreatic Cancer UK může rakovina slinivky vést ke vzniku ascitu, což je nahromadění tekutiny v dutině břišní. Tento stav způsobuje bolest a výrazné nepohodlí.
Ascites je stav, kdy se v břišní dutině začne hromadit tekutina. U pacientů s nádorem slinivky k němu dochází často v pokročilejších stadiích onemocnění. Břicho se viditelně zvětšuje, je napjaté a může být citlivé na dotek. Nejde jen o kosmetický problém – tlak tekutiny ovlivňuje dýchání, pohyb i schopnost normálně jíst.
Typické příznaky ascitu zahrnují:
- výrazný nebo postupně narůstající otok a zvětšení břicha,
- rychlý pocit plnosti už po malém množství jídla,
- zhoršenou pohyblivost a tíhu v břišní oblasti,
- dušnost způsobenou tlakem tekutiny na bránici a plíce.
Jakmile se tyto potíže objeví, je zásadní neotálet. Pacient by měl bez odkladu kontaktovat lékaře nebo zdravotní sestru, aby bylo možné zjistit příčinu a zahájit vhodnou léčbu.
Proč je těžké najít pohodlnou polohu a jak pomáhá drenáž
Charitativní organizace upozorňují, že lidé s ascitem často trpí i v noci. Zvětšené břicho jim brání pohodlně ležet, musí si podkládat hlavu a horní polovinu těla několika polštáři a přesto pociťují tlak a nepohodlí. V těžších případech může být problém i obyčejné otočení na bok.
Jednou z možností, jak ulevit od tlaku a bolesti, je odvedení nahromaděné tekutiny pomocí tenké hadičky – drénu. Zákrok se provádí po aplikaci místního znecitlivění, kdy lékař zavede trubičku do dutiny břišní a připojí ji k vaku, do kterého tekutina postupně odtéká. Pacient tak může pocítit úlevu prakticky okamžitě.
Tekutina se však bohužel často vrací. Proto bývá nutné zákrok opakovat. V některých případech je řešením zavedení trvalého drénu, díky němuž může například domácí zdravotní sestra tekutinu pravidelně odsávat v domácím prostředí. O této možnosti je vhodné informovat se přímo u ošetřujícího lékaře.
Ascites lze někdy částečně ovlivnit i pomocí diuretik – léků, které podporují vylučování přebytečné tekutiny z organismu. Ne vždy však tato léčba stačí a často se kombinuje s mechanickým odvodem tekutiny.
Známé oběti tichého zabijáka
Rakovina slinivky je nejen častým zdrojem silné bolesti, ale také jedním z nádorů s nejhorší prognózou. Svůj život na ni ztratila řada významných osobností. Mezi nejznámější patří spoluzakladatel technologického giganta Apple Steve Jobs nebo herec Patrick Swayze. Jejich příběhy připomínají, jak nebezpečná a agresivní tato diagnóza je – a jak důležité je nepodceňovat ani zdánlivě nenápadné příznaky.
Lze riziko rakoviny slinivky snížit?
Více než třetině případů se dá předejít
Přestože statistiky přežití nejsou příznivé, odborníci upozorňují, že část případů by vůbec nemusela vzniknout. Podle dat organizace Cancer Research UK je možné předejít přibližně 37 % nádorů slinivky. Přesný důvod, proč se u konkrétního člověka nemoc rozvine, však věda stále nezná – jde o kombinaci genetických předpokladů, životního stylu a dalších faktorů.
Britská Národní zdravotní služba (NHS) popisuje několik rizikových faktorů, které pravděpodobnost onemocnění zvyšují. Patří mezi ně zejména:
- vyšší věk, zejména nad 75 let,
- některá chronická onemocnění, například dlouhodobý zánět slinivky (chronická pankreatitida),
- výskyt rakoviny slinivky v rodině, který může ukazovat na genetickou zátěž.
Co můžete změnit sami: váha, alkohol, maso a cigarety
I když genetické faktory nebo věk ovlivnit nelze, existuje několik kroků, kterými může člověk své riziko významně snížit. Odborníci doporučují především:
- redukovat nadváhu a obezitu – nadbytečné kilogramy jsou spojovány s vyšším rizikem celé řady nádorů, včetně rakoviny slinivky,
- omezit konzumaci červeného a průmyslově zpracovaného masa, které je dlouhodobě spojováno se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny,
- snížit příjem alkoholu – nadměrné pití poškozuje slinivku a může vést k chronickému zánětu, který riziko nádorového bujení dále zvyšuje,
- zcela přestat kouřit – kouření patří mezi hlavní rizikové faktory rakoviny slinivky i dalších orgánů trávicího traktu.
Tyto relativně jednoduché, ale důsledné změny životního stylu mohou pomoci snížit nejen riziko rakoviny slinivky, ale také výskyt dalších nádorových onemocnění, kardiovaskulárních chorob či cukrovky 2. typu.
Varovné příznaky, které nesmíte přejít
Nenápadný začátek, fatální následky
Rakovina slinivky je zrádná právě tím, že se dlouhou dobu může chovat téměř neviditelně. První příznaky bývají neurčité a snadno zaměnitelné za běžné potíže s trávením nebo únavu z práce. Pokud ale přetrvávají nebo se zhoršují, je nutné zpozornět.
Mezi časté projevy patří například:
- žloutnutí očního bělma a kůže (žloutenka), které vzniká v důsledku zhoršeného odtoku žluči,
- ztráta chuti k jídlu a neúmyslné hubnutí,
- dlouhodobá únava a pocit nedostatku energie,
- zvýšená tělesná teplota bez zjevné příčiny.
Protože slinivka hraje klíčovou roli v trávení, často se přidávají i zažívací obtíže:
- opakovaná nebo dlouhodobá nevolnost,
- zácpa nebo naopak časté řídké stolice,
- průjmy, které mohou souviset s poruchou trávení tuků,
- bolest v horní části břicha, často vystřelující do zad.
Tyto příznaky nemusejí nutně znamenat rakovinu, ale pokud trvají delší dobu, vracejí se nebo se postupně zhoršují, je nezbytné vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit. Včasný záchyt totiž může rozhodnout o možnostech léčby i šanci na delší přežití.
Jakmile na sobě zaznamenáte některý z uvedených signálů, zejména v kombinaci s náhlým zvětšením břicha, nevysvětlitelným úbytkem váhy nebo žloutnutím kůže, nečekejte a objednejte se k odborníkovi.
