Diffenbachie je řazena mezi vysoce jedovaté pokojové rostliny. Přesto si většina lidí, kteří ji doma pěstují, neuvědomuje skutečnou míru rizika. Rostlina se snadno udržuje, dobře snáší pokojové podmínky a rychle se rozrůstá, což z ní dělá častou volbu pro laiky i milovníky interiérového designu. Jenže právě tato popularita může být nebezpečná – zejména tam, kde žijí malé děti nebo domácí mazlíčci.
Tragický případ: dítě zemřelo po vložení listu do úst
Na smrtící účinky diffenbachie upozornil otřesný případ úmrtí malého děvčátka, který byl popsán v zahraničních zdrojích. Dítě si při hře utrhlo kousek listu této rostliny a vložilo si ho do úst. Následky se dostavily doslova během okamžiků.
Podle výpovědi otce se dívce jazyk začal prudce zvětšovat. Otok postupoval tak rychle, že jí během několika sekund znemožnil dýchat. I když byla okamžitě přivolána lékařská pomoc, situace se vyvíjela natolik dramaticky, že se dítě nepodařilo zachránit. Lékaři už nedokázali obnovit dýchací cesty včas.
Tragédie ukazuje, jak krátká může být časová hranice mezi prvním kontaktem s rostlinou a nevratnými následky. U malých dětí, jejichž dýchací cesty jsou už samy o sobě úzké, může akutní otok po kontaktu s jedem diffenbachie vést k udušení v řádu minut.
Proč je diffenbachie tak nebezpečná
Diffenbachie nepatří mezi neškodné pokojové květiny, které způsobí nanejvýš mírné podráždění kůže. Naopak – každá její část obsahuje jedovatou šťávu. V listech, stoncích i řapících se nacházejí látky, které mohou při kontaktu s ústy, očima nebo poraněnou kůží vyvolat silnou reakci.
Rostlina obsahuje šťavelan vápenatý, který se vyskytuje ve formě mikroskopických krystalů. Tyto krystaly se při poškození pletiva uvolňují a doslova se „zabodávají“ do sliznic. Výsledkem je prudký otok, intenzivní bolest, pálení a poruchy dýchání. V extrémních případech může dojít k zástavě dechu.
Podle popisů odborníků může u dítěte nastat smrt během jediné minuty od expozice, pokud dojde k výraznému otoku v oblasti hrdla a dýchacích cest. U dospělého člověka se život ohrožující stav může rozvinout zhruba do 15 minut. Nebezpečí tedy není jen teoretické – jde o reálné riziko, které může skončit fatálně.
Riziko při dotyku, požití i kontaktu s očima
Největším problémem je požití části rostliny, typicky listu nebo stonku, což se může snadno stát malým dětem nebo zvířatům. Děti často zkoumají svět ústy a utržený list vnímají jako hračku. Jakmile se jed dostane na jazyk, sliznice okamžitě reaguje a začíná mohutně otékat.
Nebezpečný je ale i kontakt s očima. Pokud si člověk po manipulaci s rostlinou promne oči, může si do nich přenést jedovatou šťávu. Následkem je silné pálení, bolest a otok, v krajním případě může dojít i k dočasnému nebo trvalému poškození zraku, odborné zdroje varují dokonce před rizikem oslepnutí.
Měli byste diffenbachii okamžitě odstranit z bytu?
Odborná doporučení i zkušenosti z praxe se shodují: v domácnostech s dětmi nebo zvířaty by diffenbachie neměla vůbec být pěstována. Zvědavé dítě nebo hravý pes či kočka mohou rostlinu snadno kousnout, utrhnout list nebo se o ni otřít. V takové situaci stačí pár sekund nepozornosti a může dojít k neštěstí.
Pokud máte diffenbachii doma a v okolí se pohybují malé děti, je nejbezpečnějším řešením rostlinu z bytu zcela odstranit. Nestačí ji pouze postavit výš – dítě může použít židli nebo jiný nábytek, zvíře může na květináč vyskočit. U takto jedovaté rostliny se nevyplatí riskovat.
Totéž platí i pro veřejné prostory, například čekárny, kanceláře, recepce či školní budovy. Tam, kde se pohybuje větší množství lidí a kde není možné mít neustále přehled o tom, kdo se rostlin dotýká, představuje diffenbachie zbytečné a těžko kontrolovatelné riziko.
Jak s diffenbachií bezpečně zacházet, pokud se jí nechcete vzdát
Někteří pěstitelé se rostliny vzdát nechtějí – ať už z estetických důvodů, nebo proto, že ji mají doma dlouhá léta. V takovém případě je nutné dodržovat přísná bezpečnostní pravidla.
Při jakékoli manipulaci – přesazování, stříhání listů, otírání prachu – je nezbytné používat ochranné gumové rukavice. Po práci s rostlinou je nutné si důkladně umýt ruce a vyhnout se dotyku obličeje, zejména očí a úst. Pokud se šťáva z rostliny dostane na kůži, je vhodné místo okamžitě omýt velkým množstvím vody.
Rostlina by zároveň měla být umístěna mimo dosah dětí a zvířat, ideálně v prostoru, kam nemají přístup vůbec – například v uzavřené pracovně. Ani to však nezaručuje stoprocentní bezpečnost, a proto řada odborných zdrojů doporučuje diffenbachii v rodinných domácnostech vůbec nepěstovat.
Co dělat v případě podezření na otravu
Pokud máte podezření, že dítě nebo dospělý přišli do kontaktu s diffenbachií a objevují se příznaky jako otok jazyka, rtů, krku, potíže s dýcháním, silná bolest či pálení, je nutné okamžitě volat záchrannou službu. Čas hraje klíčovou roli a domácí „první pomoc“ nemusí stačit.
Do příjezdu lékařů je důležité postiženému zajistit co nejlepší přístup vzduchu, uklidnit ho a sledovat dýchání. V žádném případě by se nemělo vyvolávat zvracení bez pokynů odborníků. U malých dětí je situace o to vážnější, že jejich tělo reaguje rychleji a dramatičtěji.
Diffenbachie jako varování před „nevinnými“ pokojovými rostlinami
Případ diffenbachie ukazuje, že ne každá zelená rostlina v květináči je neškodná. Mnoho běžně pěstovaných pokojových květin obsahuje toxické látky, o kterých majitelé často nemají tušení. U diffenbachie je však kombinace faktorů – častý výskyt v domácnostech, atraktivní vzhled pro děti, silně jedovatá šťáva a možnost rychlého udušení – natolik závažná, že si zaslouží zvláštní pozornost.
Pro rodiče malých dětí by mělo být samozřejmostí zajímat se o to, jaké rostliny mají doma. Estetika by nikdy neměla mít přednost před bezpečím. Pokud si nejste jistí, zda je vaše pokojová květina jedovatá, je vhodné si o ní zjistit podrobné informace a v případě pochybností zvolit méně rizikovou alternativu.
Fotogalerie: jak diffenbachie vypadá
Na následujících fotografiích můžete vidět typickou podobu diffenbachie – velké listy se skvrnitým, často mramorovaným vzorem v různých odstínech zelené a krémové barvy. Právě její atraktivní vzhled je důvodem, proč se tak často objevuje v interiérech, a zároveň důvodem, proč je nutné o jejím nebezpečí otevřeně informovat.
