Ukázalo se, že děti, které se v tomto období života přejídaly, měly nadváhu a byly celkově pomalejší a méně aktivní, dosahovaly ve středním věku, zhruba kolem čtyřicítky, horších výsledků v testech mozkových funkcí. Šlo zejména o testy paměti, pozornosti a rychlosti zpracování informací – tedy schopností, které jsou pro zdravý mozek klíčové.
Podle vědců není nižší výkon v těchto testech jen nevinnou statistikou. Slabší kognitivní výsledky ve středním věku mohou znamenat vyšší pravděpodobnost, že se u člověka později rozvine demence. Jinými slovy: to, jak dítě jí, hýbe se a tráví volný čas, může rozhodovat o tom, jak bude jeho mozek fungovat o desítky let později.
Prevence demence musí začít už v dětství, říká odbornice
Vedoucí autorka výzkumu, profesorka Michele Callisaya z Monash University v Austrálii, upozorňuje, že na zdraví mozku je potřeba myslet mnohem dříve, než jsme byli dosud zvyklí. Podle ní by se prevence demence neměla řešit až v době, kdy se objevují první problémy s pamětí, ale už v raném dětství.
„Ochranné strategie proti demenci možná bude nutné začít uplatňovat už v raném dětství.“
Výzkum tak potvrzuje, že dětský životní styl není jen otázkou vzhledu nebo tělesné hmotnosti, ale má přímý vliv na fungování mozku v dospělosti. Rodiče, kteří dětem pravidelně dopřávají nezdravé jídlo, tolerují dlouhé hodiny u televize či mobilu a podceňují pohyb, mohou podle vědců nevědomky přispívat k budoucímu poškození jejich mozkových funkcí.
Geny nestačí. Životní styl dítěte může rozhodnout o budoucí demenci
Na komplexnost problému upozorňuje také Sara Imarisio, vedoucí výzkumu v organizaci Alzheimer’s Research UK. Připomíná, že vznik demence není dán jedním faktorem, ale složitým prolnutím dědičnosti, prostředí a způsobu života.
„U většiny z nás je riziko demence výsledkem složité kombinace našich genů, životního stylu a věku. Ačkoli mnozí odborníci věří, že střední věk je klíčovým obdobím, kdy bychom měli začít podnikat kroky ke snížení rizika demence, některé aspekty dětství mohou rovněž ovlivnit dlouhodobé zdraví našeho mozku. Nikdy není příliš brzy začít v životě dělat kroky, které podporují zdraví našeho mozku.“
Tato slova podtrhují, že dětský věk je z hlediska mozku klíčovým obdobím, kdy se vytvářejí návyky a struktury, které mozek ovlivňují po celý život. Zatímco geny si dítě nevybírá, životní styl do velké míry určují rodiče – ti rozhodují, co se jí doma, jak často se rodina hýbe a zda dítě tráví čas aktivně, nebo pasivně.
Co dětem nejvíce škodí: přejídání, nadváha a sezení
Odborníci varují, že vedení dětí k přejídání, nadváze a pasivnímu způsobu života může mít dlouhodobě devastující dopad na jejich mozkové zdraví. Nejkritičtějším obdobím je podle studie věk mezi sedmi a patnácti lety, kdy se tělo i mozek rychle vyvíjejí a jsou mimořádně citlivé na vnější vlivy.
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že nedostatek pohybu a sedavý životní styl v dětství souvisejí s horšími kognitivními výsledky v dospělosti. Děti, které tráví většinu času sezením – u počítače, mobilu nebo televize – a zároveň mají nezdravý jídelníček, mají statisticky vyšší riziko, že se u nich v pozdějším věku rozvine demence.
Nejde přitom jen o extrémní obezitu. I mírná, ale dlouhodobá nadváha v kombinaci s minimem pohybu může negativně ovlivnit prokrvení mozku, metabolismus a nervové spoje, což se v budoucnu může projevit zhoršením paměti, myšlení a dalších kognitivních funkcí.
Prevence musí začít doma: strava, pohyb a zdravé návyky
Odborníci se shodují, že čekat s prevencí až na střední věk je pozdě. Základy zdravého mozku se pokládají už v dětství, a to velmi konkrétními kroky. Klíčovou roli přitom hrají rodiče – právě oni mohou dítě nasměrovat k návykům, které jeho mozek ochrání.
Za základní pilíře dlouhodobé ochrany mozku vědci považují především:
• Vyváženou stravu: dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, kvalitních bílkovin a omezení vysoce zpracovaných potravin, sladkostí a slazených nápojů.
• Pravidelný pohyb: každodenní aktivita přiměřená věku – hra venku, sport, procházky, jízda na kole, plavání. Cílem je, aby dítě netrávilo většinu dne vsedě.
• Omezení času u obrazovek: kontrola doby strávené u počítače, mobilu a televize a podpora aktivních forem trávení volného času.
• Podporu zdravého životního stylu v rodině: děti napodobují dospělé, proto je zásadní, aby i rodiče sami dbali na zdravou stravu a pohyb.
Podle vědců mohou tyto zdánlivě jednoduché změny výrazně snížit riziko budoucího poškození mozku a rozvoje demence. Nejde tedy jen o to, aby dítě „nebylo tlusté“, ale aby si vybudovalo návyky, které ochrání jeho mozek po celý život.
Rodiče, klíč k budoucímu zdraví dětí máte v rukou vy
Výsledky australského výzkumu posílají jasný vzkaz všem rodičům: to, jak dnes vedete své děti, může rozhodnout o tom, zda budou po padesátce čelit demenci. Přejídání, nedostatek pohybu a pasivní trávení volného času nejsou jen „drobné výchovné prohřešky“, ale potenciální zásah do budoucího zdraví mozku.
Odborníci proto apelují, aby se o prevenci demence začalo mluvit nejen v ordinacích lékařů, ale i doma, ve školách a ve společnosti obecně. Nikdy není příliš brzy začít chránit mozek – ale může být příliš pozdě, pokud to odkládáme.
