Dnes je ale situace úplně jiná. Po zásazích ve Venezuele a společné americko-izraelské operaci v Íránu už se mluví o tom, že si Bílý dům brousí zuby na Kubu a kvůli drogám údajně bombarduje Ekvádor.
Podle generála Andora Šándora nejde o promyšlenou šachovou partii, ale spíš o nebezpečnou jízdu bez jasného cíle. „Pomalu už to vypadá, jako by byl naspeedovaný a namotivovaný domnělými úspěchy. Tak některé akce mohou z krátkodobého hlediska působit, otázka je, co to přinese dlouhodobě a zda to neohrozí celý region,“ říká pro eXtra.cz bezpečnostní poradce.
Chameneí mrtvý, otázky zůstávají
Jedním z klíčových momentů operace proti Íránu bylo zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. V očích části Západu šlo o „odstranění arcilotra“, jak ho nazývá i Šándor.
„Je určitě dobré se radovat ze zabití arcilotra Chameneího (duchovní vůdce iránské totality - pozn. red.). Otázkou teď ale je, kdo ho nahradí, jestli například jeho syn nebude ještě horší. To teď v tuhle chvíli nevíme,“ upozorňuje generál.
Právě tady podle něj narážíme na hlavní problém současné americké strategie – chybí jasná představa, co bude dál. Zatímco první vlnu útoků lze prezentovat jako úspěch, dlouhodobé důsledky mohou být mnohem komplikovanější.
„Přijde mi zvláštní, že USA, národu, který je šachovou velmocí, a proti nim mnohem bystřejším Izraelcům nedošlo, že iránský režim od loňských útoků nic neprováděl a pečlivě se připravoval na současnost. A připravili se velmi dobře. Proto se obávám, že naspeedovanost Trumpa se může propsat do dlouhodobějších problémů, které ve svých svých důsledcích a dopadech moho být horší než ty prvotní úspěchy,“ varuje Šándor.
Podle něj se může stát, že rychlý vojenský úspěch otevře dveře mnohem hlubší krizi – v regionu i v samotných Spojených státech.
Konflikty, migrace a obavy Evropy
Generál se netají tím, že i přes svou kritiku současné americké strategie doufá v úspěch Trumpových cílů – paradoxně i v zájmu Evropy. Jiný scénář by totiž mohl přinést nové migrační vlny, destabilizaci Blízkého východu i tlak na evropské vlády.
Pokud by se situace v Íránu a jeho okolí dále zhoršila, může podle Šándora dojít k další uprchlické krizi, kterou by tentokrát Evropa nesla ještě hůř než tu předchozí. Už teď proto řada evropských zemí volí vůči americkým operacím velmi opatrnou rétoriku.
Není to jen o diplomatické zdvořilosti. Státy, které mají silné muslimské komunity, si bolestně uvědomují, jakou cenu mohou mít vojenské „excesy“ Západu v podobě teroristických útoků nebo radikalizace uvnitř vlastního území.
Španělsko jako nepřítel? Impulzivní kroky budí zděšení
Šándor upozorňuje i na další rovinu – Trumpovo chování k tradičním spojencům.
Když Španělsko odmítlo poskytnout své základny pro útok na Írán a zároveň krok Spojených států kritizovalo, přišla z Bílého domu reakce, kterou generál označuje za nepochopitelnou.
Prezident začal hovořit o omezování obchodu se Španělskem, jako by šlo o nepřátelskou zemi, ne o spojence v rámci západních struktur.
„To jsou akce člověka, který je podle mě velmi impulsivní. Jak útočí na Španěly, to nechápu. Takhle se přece nechová člověk, který to má pod kontrolou,“ říká Šándor.
Podle něj to jen posiluje dojem, že Trump reaguje spíš emocionálně než strategicky – a to v situaci, kdy by Západ potřeboval přesný opak.
„USA dělají, co řekne Netanjahu.“ Šándor mluví o loutce Izraele
Ještě tvrdší slova volí bezpečnostní expert ve chvíli, kdy hodnotí vztah Washingtonu a Izraele.
Připomíná, že jeden z vysokých představitelů USA měl přiznat, že do útoku šli i proto, že věděli, že jinak by Izrael reagoval sám, a Írán by pak mířil na americké základny.
„Celé je to zarážející. Už nevím kdo, jestli americký ministr obrany nebo zahraničí přiznali, že do útoku šli proto, že věděli, že Izrael zasáhne a Irán pak bude střílet na americké základny. Představa, že takhle velký stát, jako jsou Spojené státy, vlastně dělá to, co mu řekne izraelský premiér Netanjahu, mně přijde strašná. Vždyť ten už skoro třicet let děsí tím, že Irán už je těsně od získání jaderné bomby,“ říká Šándor bez obalu.
Dodává, že Írán nikdy nepovažoval za „hodného kluka“, ale zároveň odmítá idealizovat Saúdskou Arábii nebo další mocnosti v regionu.
„Irán jsem si nikdy neidealizoval, ale není důvod si idealizovat ani Saúdskou Arábii a další země. To, že bylo v Kataru mistrovství světa ve fotbale a že pomohli dojednat řadu věcí, ještě neznamená, že to je demokratický, pohodový režim. To vůbec. A kdy jim začneme měřit aspoň trochu stejným metrem?“ ptá se generál.
Válka venku, problémy doma: může MAGA vykrvácet?
Trump přitom neřeší jen zahraniční operace. V USA se hromadí vnitřní problémy, včetně výbušných kauz kolem obtěžování dětí predátory z okruhu jeho někdejšího známého Epsteina. Do toho se blíží klíčové volby, ve kterých mohou republikáni přijít o většinu v Kongresu.
Šándor upozorňuje, že válečná tažení v době, kdy se rýsuje možný volební debakl, mohou být politicky dvojnásob riskantní.
„Jeho eskapády mohou znamenat, že MAGA (Trumpův extremistický kult – pozn. red.) ztratí podporu, kterou má doma, že mohou ztratit v poločasových volbách teď na podzim a za další dva roky v prezidentských. Normální prezident by měl mít starost o nástupnictví. Je ale pravda, že se v tom snažím hledat logiku a vždy jsem se pokoušel řídit mozkem. A tady to možná není ten případ,“ říká generál.
Přesto stále doufá, že prezident nepřekročí hranici, kdy by jeho kroky začaly „bratrovražedně“ poškozovat i vlastní tábor.
Válka bez konce? Šándor varuje, že letecká převaha nic negarantuje
Generál na závěr připomíná, že letecká a raketová převaha sama o sobě nezaručuje vítězství. Historie ukazuje, že „rychlé“ operace se často mění v roky trvající konflikty, které stojí obrovské množství peněz, životů i politického kapitálu.
Budoucnost Íránu, ale i dalších zemí, na které si Trump „brousí zuby“, je podle Šándora nejistá. Scénářů je mnoho – od relativně stabilního přechodu k novému režimu až po chaos, teror a masovou migraci.
Jisté je podle něj jedno: naspeedované tempo, s jakým dnes Bílý dům sahá po vojenských řešeních, může svět vrhnout do problémů, na které nebude připravený – ani Amerika, ani Evropa.
