„Nedávno jsem zažila situaci, která mne i celou mou rodinu hodně změnila. Jednou ve tři ráno jsem se otrávila alkoholem," svěřila se mladá Laura, jejíž slova odrážela vážnost tehdejšího momentu. Ironií je, že v jejím věku je konzumace alkoholu zakázána, což situaci obestírá ještě větším ponaučením.
Incident se odehrál během spontánního večírku a vše bylo na hraničním bodu eskalace, kdy těsně před ránem dorazil její otec Matěj Homola, známý jako osobnost české hudební scény. Dojel právě včas, aby viděl, jak bezmocná Laura leží v obývacím pokoji, obklopená zděšenými přáteli.
Přiřítila skupina znepokojených teenagerů s křečovitým šeptem: „Pane Homolo, Laura nedýchá.“ Taková zpráva by nepochybně vyvolala paniku u kohokoliv, ale Matěj Homola zachoval chladnou hlavu.
Tato událost byla pro Matěje signálem k pochopení a nalezení správných slov, ne k potrestání. Smířeně poznamenal: „Nebylo potřeba ji trestat, ona měla kocovinu a sama se potrestala." Jeho přístup odráží jeho vlastní zkušenosti z mládí, které, jak sám přiznal, nebyly bez rebelských chvil.
Celá situace byla pro Lauru vážným varováním a momentem k zamyšlení. Její otec jí však ukázal, že každá chyba je příležitostí k učení se. „Táta pro mě přišel a tohlo byl naposledy, co jsem pila. On to pochopil," dodala Laura, vyjadřujíc sílu vazby, která mezi nimi panuje.
Tento příběh nejen ukazuje, jak snadno se můžeme ocitnout na tenkém ledě, ale také připomíná hodnotu porozumění a podpory, které by měly být nezbytnou součástí každé rodiny. Vděčně tak otevírá zrcadlo odrážející realitu dnešní mládeže, která se často potýká s podobnými nástrahami na své cestě za dospělostí.
