Výjimkou nebyla ani slavnostní premiéra filmu Přání k narozeninám: Křtiny, kde Anna ztvárnila jednu z hlavních rolí. Do kina nedorazila sama – po červeném koberci kráčela ruku v ruce s partnerem, a dvojice působila neskutečně sehraně a spokojeně. Během večera byli prakticky neustále vidět bok po boku, působili uvolněně, smáli se a bylo zřejmé, že si společnost jeden druhého naplno užívají.
V zákulisních rozhovorech Polívková naznačila, že jejich vztah stojí především na vzájemném respektu a sdíleném smyslu pro humor. Právě humor je prý v jejich soužití něco jako třetí člen domácnosti – bez něj by to podle Anny nešlo. Není divu, pochází z rodiny, kde se emoce, ironie i komika předávají snad geneticky.
Jazyková akrobacie doma: čeština vs. italština
Její manžel pochází z Itálie a kromě rodné italštiny ovládá i několik dalších jazyků. V každodenním životě tedy doma létají slova v různých řečech, ale ani to se neobejde bez drobných komplikací.
Anna otevřeně přiznala, že italsky rozumí jen částečně – a hodně záleží na tom, jak moc „italsky“ zrovna její muž mluví. Když přijde na řadu silnější dialekt, komunikace se může rázem změnit v komickou jazykovou grotesku. Italská nářečí jsou totiž pověstná tím, že i rodilí mluvčí si někdy nejsou jistí, co přesně ten druhý říká.
Herečka proto s nadsázkou přiznává, že:
- někdy rozumí napůl podle slov,
- napůl podle gest a intonace,
- a zbytek dohání intuicí a společným kontextem.
Zároveň ale dodává, že její muž se postupně učí česky. Jazyk, který je pro Italy často tvrdý, plný sykavek a složité gramatiky, bere prý jako výzvu. Dělá si první krůčky, občas nějaké slovíčko poplet, ale Annu těší, že se snaží dorozumět i v její rodné řeči, a to nejen kvůli ní, ale i kvůli její rodině.
Rodinné divadlo: Bolek Polívka a tři synové na jevišti
V rozhovorech se Anna rozpovídala nejen o manželství, ale také o svém silně hereckém rodinném zázemí. Nedávno zavítala do Divadla Bez zábradlí na představení Anděl v lihu, ve kterém na jevišti exceluje její otec Bolek Polívka společně se svými třemi syny.
Podle Anny jde o inscenaci, která je záměrně postavená výhradně na mužském obsazení. Tento koncept jí připomíná starší divadelní tradice, kdy byly celé soubory složené převážně z mužů a ženské role se často hrály „po staru“ v převlecích. Dnes už se takto neobsazuje, o to zajímavější jí připadá, když v jednom projektu stojí na scéně otec a synové pohromadě.
Polívková přiznala, že během představení nebyla jen klidnou divačkou v hledišti. Cítila i lehkou nervozitu, právě proto, že šlo o její nejbližší – otce a bratry. Věděla, že za vším stojí nejen práce, ale i velká dávka rodinné hrdosti a citů.
Zároveň však dodala, že o tatínka strach nemá. Bolek podle ní skvěle cítí, koho do jaké role postavit, a dokáže své syny obsadit tak, aby vynikly jejich přednosti, a ne naopak slabiny. Rodinná chemie, která mezi nimi funguje v soukromí, se tak přelévá i na jeviště.
Vyrůstat v klanu Polívkových: bráchové, zážitky a pevná pouta
Když přijde řeč na rodinu, Anna nikdy neskrývá, že vztahy mezi sourozenci jsou v jejich rodinném klanu velmi blízké. Vyrůstala po boku bratrů, a jak sama říká, dětství i dospívání bylo plné společných dobrodružství, humorných situací i drobných sourozeneckých bojů, které dnes bere s velkou dávkou nostalgie.
Vzpomíná na společné chvíle, kdy s bratry:
- sdílela domácí i divadelní zákulisí,
- sledovala otce při práci a zároveň v roli obyčejného táty,
- učila se chápat, že být „Polívková“ nebo „Polívka“ znamená nést jméno s pořádnou uměleckou vahou, ale taky mít vlastní cestu.
Právě silné rodinné zázemí a humor, který u nich doma nikdy nechyběl, jí podle jejích slov pomáhá zvládat i náročné momenty – ať už v profesním životě, nebo v tom osobním. A dnes, když stojí po boku italského manžela, buduje novou rodinnou kapitolu, která spojuje moravský a italský temperament, herce a „civilistu“, češtinu, italštinu i smích, kterému rozumí všichni bez ohledu na řeč.
Anna mezi tradicí a novým životem
Na premiérách i společenských akcích tak dnes vidíme Annu Polívkovou jako ženu, která stojí pevně v obou světech – v tom, kde je dcerou slavného Bolka Polívky, milující sestrou a součástí velké herecké rodiny, a v tom, kde je manželkou charismatického Itala, se kterým si buduje soukromý, pečlivě chráněný vesmír.
A přestože si svoje soukromí hlídá, je vidět, že jí současná životní etapa sluší – vedle pracovních úspěchů působí spokojeně, vyrovnaně a zamilovaně. Ať už ve společnosti mluví o manželovi, tátovi nebo bratrech, jedno je jisté: rodina je pro ni oporou, kotvou i zdrojem humoru, bez kterého by si život neuměla představit.
