Ještě před časem přitom jen ležel, trápily ho silné křeče, záchvaty a jeho tělo téměř nereagovalo na okolní svět. Lékaři rodičům nedávali mnoho naděje.
Rodiče děkují: „Každý den přináší nové důvody k radosti“
O tom, jaký obrovský posun Martínek udělal, informovala dárcovská platforma Donio.cz. Radost neskrývají ani rodiče, kteří se s dojetím obracejí na všechny, kdo jejich synovi pomohli.
„Martínkovi se daří moc dobře, celkově je zase o kus dál a každý den nám přináší nové důvody k radosti a vděčnosti. Chtěli bychom vám ze srdce poděkovat, že jste součástí našeho příběhu. Přejeme vám hodně zdraví a jen to nejlepší do nového roku,“ vzkazují.
Každý malý krok je pro rodinu obrovským vítězstvím. A nejen pro ně – radost mají i tisíce lidí, kteří se na sbírce podíleli.
Peníze pomáhají dál: Nejen Martínkovi, ale i dalším dětem
Vybrané prostředky slouží především k náročným rehabilitacím, bez nichž by pokroky nebyly možné. Rodina se ale rozhodla jít ještě dál. Část peněz věnovala na léčbu dalších vážně nemocných dětí, čímž dojala veřejnost podruhé.
Vzácná a krutá diagnóza: Syndrom AADC
Martínek trpí nejtěžší formou syndromu AADC, extrémně vzácnou genetickou poruchou. Ta narušuje tvorbu neurotransmiterů v mozku a způsobuje závažné neurologické potíže.
Chlapeček:
- nedokázal sám držet hlavu,
- trpěl záchvaty, silným pocením a zvracením,
- měl svalové křeče podobné epilepsii,
- měl výrazně oslabený polykací reflex,
- prakticky nevnímal okolí.
Na světě je přibližně jen 120 podobných případů. Jedinou šancí byla genová léčba ve francouzském Montpellier – a právě tu umožnila rekordní sbírka.
Injekce přímo do mozku: Zákrok, který změnil osud
Léčba byla extrémně náročná a v Česku s ní lékaři nemají zkušenosti. Čtyři injekce byly aplikovány přímo do mozku, konkrétně do oblasti zvané putamen, uložené hluboko v šedé mozkové kůře.
Cíl byl jasný:
zastavit křeče, umožnit stání, chůzi s pomocí a celkový rozvoj dítěte.
Dnes, s odstupem času, už lze říct jediné: Léčba zabrala.
Sen tatínka: Vidět syna běžet na zahradě
Martínkův tatínek Tomáš se netajil tím, jaký je jeho největší sen. Před časem jej popsal v České televizi slovy, která dnes zní o to silněji:
„Máme ještě dceru. Nejkrásnější je, když ke mně přiběhne a řekne, že mě má ráda. A s Marťou si představuju úplně to samé. Vidím ho na zahradě, na sluníčku, jak ke mně běží a obejme mě.“
Dnes už je jasné, že tenhle sen přestal být nemožný. Martínek sílí každým dnem – a spolu s ním i víra, že zázraky opravdu existují.
