Moderní domácnosti jsou často perfektně utěsněné – plastová okna, zateplené fasády, těsné dveře. To je skvělé pro úsporu tepla, ale méně už pro přirozenou cirkulaci vzduchu. Bez pravidelného větrání se v místnostech zvyšuje vlhkost z vaření, sprchování, sušení prádla i samotného dýchání. Jakmile se teplý vlhký vzduch setká se studeným povrchem, začne kondenzovat a vytváří ideální prostředí pro růst plísní.
Proč to s větráním v zimě nepřehánět
Na první pohled se může zdát, že čím více větráte, tím lépe. V zimě ale nadměrné větrání může způsobit více škody než užitku. Nejde jen o vyšší účet za vytápění. Při dlouhodobém otevření okna se stěny a povrchy v bytě prochladí a když se vzduch znovu ohřeje, vlhkost se začne ještě intenzivněji srážet na nejchladnějších místech.
Právě studené kouty, rohy místností, ostění oken nebo místa za skříněmi se pak stávají rizikovými zónami, kde se plísně rozvíjejí nejrychleji. Nadměrné a nesprávné větrání tak může paradoxně podpořit vznik problémů, kterým se snažíte předejít.
Proto odborníci zdůrazňují: nejde o to mít okna otevřená co nejdéle, ale větrat krátce, intenzivně a promyšleně.
Šokové větrání: kolikrát denně a na jak dlouho?
Odborné doporučení pro zimní měsíce je jednoznačné – ideální je takzvané „šokové“ nebo nárazové větrání. Jde o krátké, ale intenzivní otevření oken, kdy se vzduch v místnosti rychle vymění, ale stěny a nábytek nestihnou prochladnout.
Kolik minut je v zimě akorát?
Podle doporučení byste měli dodržovat tato základní pravidla:
– Větrejte 2–4× denně tím, že zcela otevřete okna v místnosti, případně v celém bytě, a necháte je otevřená přibližně 5–10 minut.
– Když jsou venku velmi nízké teploty, hluboko pod nulou, stačí okna ponechat otevřená zhruba 3–5 minut – výměna vzduchu proběhne velmi rychle.
– V mírnějších, teplejších zimních dnech můžete dobu prodloužit na přibližně 10–15 minut, protože rozdíl teplot není tak výrazný a výměna vzduchu je pomalejší.
Abyste dosáhli co nejefektivnějšího výsledku, doporučuje se takzvané křížové větrání – tedy otevřít okna na protilehlých stranách bytu nebo domu. Vznikne průvan, který během několika málo minut vymění téměř celý objem vzduchu v interiéru.
Během větrání je vhodné dočasně vypnout nebo stáhnout topení, aby radiátory zbytečně neohřívaly vzduch, který okamžitě uniká ven. Po zavření oken můžete vytápění znovu zapnout nebo nastavit na běžnou úroveň. Tento postup pomáhá šetřit energii a zároveň udržuje stěny dostatečně teplé, aby se na nich vlhkost tolik nesrážela.
Vlhkost pod kontrolou: kdy už je jí doma příliš?
Správné větrání je jen jedna část skládačky. Stejně důležité je sledovat a regulovat vnitřní vlhkost. Příliš suchý vzduch dráždí sliznice a zhoršuje dýchání, příliš vlhký zase podporuje růst plísní, roztočů a dalších alergenů.
Jak si hlídat vlhkost v bytě
Praktickým pomocníkem je vlhkoměr. Jednoduché přístroje jsou běžně dostupné a umožní vám orientačně zjistit, zda je v bytě vlhkosti málo, nebo naopak příliš. Ideální relativní vlhkost v interiéru se obvykle pohybuje přibližně mezi 40–60 %.
Pokud zjistíte, že i přes pravidelné větrání je vlhkost stále vysoká, pomohou tato opatření:
– Používejte odvlhčovač vzduchu, který aktivně odsává přebytečnou vlhkost z místnosti a ukládá ji do nádržky.
– Omezte sušení prádla v bytě, případně sušte v dobře větrané místnosti a krátce po sušení intenzivně vyvětrejte.
– Při vaření používejte digestoř a pokud možno ji vyvětrávejte ven, nikoli jen přes recirkulaci.
Naopak v situacích, kdy je vzduch v bytě příliš suchý – což se může stát zejména v topné sezóně – můžete vlhkost zvýšit například umístěním nádob s vodou na radiátory nebo pěstováním pokojových rostlin, které vlhkost přirozeně uvolňují do vzduchu. Někteří lidé nechávají v interiéru sušit prádlo záměrně, aby vlhkost stoupla, je však nutné hlídat, aby se tento postup nezvrhl v dlouhodobě přemokřené prostředí.
Jak si doma nepozvat plísně
Plísně nejsou jen estetický problém. Jejich spory mohou vyvolávat alergie, zhoršovat astma, dráždit dýchací cesty a dlouhodobě negativně působit na zdraví dětí i dospělých. Základem prevence je kombinace správného větrání, vhodné teploty a rozumné vlhkosti.
Vyplatí se proto sledovat místa, kde se kondenzace objevuje nejčastěji – například kolem oken, v koupelně, v kuchyni nebo v rozích místností. Jakmile se objeví první náznaky plísně, je nutné je okamžitě odstranit a zároveň zjistit příčinu: nedostatečné větrání, tepelný most, příliš vysokou vlhkost nebo kombinaci více faktorů.
Pravidelné „šokové“ větrání několikrát denně, rozumné vytápění a cílené sledování vlhkosti výrazně snižuje riziko, že se vám plísně v bytě vůbec objeví. A pokud už s nimi bojujete, úprava větracího režimu je jedním z prvních kroků, které byste měli udělat.
Závěr: pár minut denně, které rozhodnou o zdraví vašeho domova
Stačí několik málo minut intenzivního větrání několikrát denně, vypnutí topení během otevřených oken a rozumná práce s vlhkostí – a váš domov může zůstat bez plísní, bez zatuchlého vzduchu a bez zbytečných tepelných ztrát. Zimní větrání není složitá věda, ale vyžaduje pravidelnost a disciplínu.
Pokud si osvojíte zásady nárazového větrání a začnete sledovat vlhkost v interiéru, můžete výrazně ovlivnit nejen stav své domácnosti, ale i pohodu a zdraví celé rodiny.
