Jeho manželství s Terezou, které začalo už na vysoké škole, se po sedmi letech stalo pouhou rutinou. „Láska, pokud vůbec kdy byla, vyprchala, zůstal jen zvyk.“ Bez dětí, které by jejich vztah mohly utužit, se pomalu vzdalovali jeden druhému.
Na vysoké Tereza po čtyřech letech vztahu chtěla vědět, jaká je jejich budoucnost. Jakub tehdy váhal, ale nakonec podlehl: „Samozřejmě, že jsi. Doděláme školy, najdeme práci, vezmeme se. Proč se ptáš?“ Sliby o svatbě a dětech jí dodaly klid.
Svatební den a začátek společného života
Po promoci našli práci, každý v jiné firmě. Nakonec Jakub koupil Tereze prsten a požádal ji o ruku. Svatba byla nádherná. Tereza v bílých šatech zářila, její matka ronila slzy štěstí.
Jakubova matka však byla skeptická: „Proč tak brzy? Postavili byste se na nohy. Nebo je to z donucení?“ Nelíbila se jí Tereza pro svou panovačnost, kterou skrývala za zdánlivou skromnost. Jakub ale věřil, že vše zvládnou.
První spory: ambice proti jistotě
Po svatbě začali společně budovat život. Koupili byt, zařídili domácnost, pořídili auta. Všechno šlo hladce až do chvíle, kdy Tereza přišla s nápadem na podnikání. Přesvědčovala Jakuba, aby se přidal k jejímu spolužákovi, který prodával elektroniku.
Jakub odmítal: „Jsem stavař, moje práce mě baví.“ Tereza však neustávala: „Elektroniku potřebují všichni. Konkurenci lze překonat.“ První vážná hádka skončila tichým bojkotem. Nakonec však podnikatelský plán zkrachoval a téma vyšumělo.
Děti? Ne. Kariéra především
Splacení hypotéky, auta, povýšení v práci – to vše vytlačilo myšlenky na rodinu. Jakubova matka začala být nervózní: „Proč nemáte děti? Co je špatně?“ Jakub ji uklidňoval, ale pravdou bylo, že Tereza děti odmítala: „Nenechám kariéru kvůli mateřské. Stát se hospodyňkou? Ty bys mě přestal milovat.“
Poslední kapka: Silvestrovská zrada
Napětí mezi nimi narůstalo. O Silvestru dostali pozvání na oslavu ke kamarádce Katce. Jakub chtěl klidný večer jen ve dvou, ale Tereza trvala na oslavě.
Na party Jakub sledoval, jak Tereza koketuje s jiným mužem. Smála se, tančila s ním a později se s ním odloučila do kouta. Po třech hodinách se vrátila domů, rozzuřená: „Prostě jsi mě nechal!“
Jakub odvětil chladně: „Byla jsi zaneprázdněná.“
Tereza přiznala, že ji domů doprovodil onen muž: „Ano! A ty…“ zarazila se.
„Co já? On je bohatý, a já budižkničemu? Měli bychom se rozvést?“ zeptal se Jakub.
„Klidně!“ vykřikla a tím bylo vše řečeno.
Pozdní procitnutí
Jakub si tehdy uvědomil, že někdy musí člověk ztratit to, co považoval za jisté, aby mohl najít něco skutečně cenného. Ačkoliv se manželství rozpadlo, otevřela se mu cesta k novému začátku.