Navzdory dojmu, že musí mít „dobré geny“, se ukazuje opak. Genetika v jeho případě nehrála rozhodující roli. Matka zemřela přibližně v 60 letech na Alzheimerovu chorobu, otec podlehl infarktu v 76 letech. Sharfenberg přitom oba rodiče i své dva bratry výrazně přežil.
Profesně spojil život s prestižními institucemi. Promoval na Harvardu v 50. letech a jako uznávaný expert na výživu působil dlouhá desetiletí na kalifornské Univerzitě Loma Linda. I ve svém vysokém věku tam čas od času stále přednáší a sdílí zkušenosti se studenty i kolegy.
Jeho životní příběh se tak stal učebnicovým příkladem toho, že způsob života může významně ovlivnit nejen délku, ale i kvalitu stáří. Podle Sharfenberga není klíčem k dlouhověkosti náhoda, ale vědomé každodenní volby.
Sedm pravidel, která podle Sharfenberga prodlužují život
Sharfenberg shrnul své zkušenosti do sedmi základních zásad, které podle něj zásadně přispívají ke zdraví a dlouhověkosti. Upozorňuje, že tato pravidla mají přímý vliv zejména na riziko srdečně-cévních onemocnění, mozkové mrtvice a cukrovky – tedy chorob, jež patří k nejčastějším příčinám úmrtí ve vyspělých zemích.
Pravidlo 1: Absolutní stopka kouření
První zásada je nekompromisní: žádné cigarety. Doktor Sharfenberg nikdy v životě nekouřil a tento zvyk považuje za jeden z pilířů svého zdraví. Připomíná zásadní zprávu z roku 1964, která potvrdila, že tabák je vysoce škodlivý.
Podle něj kouření poškozuje prakticky každý orgán lidského těla a patří k hlavním příčinám vážných nemocí i předčasného úmrtí. V jeho pojetí není „občasná cigareta“ neškodným prohřeškem, ale krokem proti vlastnímu zdraví.
Pravidlo 2: Alkohol? Raději vůbec
Další zásadou je úplné odmítnutí alkoholu. Přestože některé studie naznačují, že velmi střídmá konzumace může mít v určitých případech jisté přínosy, Sharfenberg upozorňuje na zvýšené riziko vzniku rakoviny, které je s pitím alkoholu spojeno.
Souzní proto s postojem Světové zdravotnické organizace, která doporučuje alkoholu se zcela vyhnout. Podle Sharfenberga se údajné výhody sklenky vína či piva rozhodně nevyrovnají možným zdravotním následkům.
Pravidlo 3: Pohyb jako lék číslo jedna
Sharfenberg, ačkoli je profesí odborník na výživu, klade na první místo něco jiného – pravidelnou fyzickou aktivitu. „Ačkoli jsem odborník na výživu, myslím si, že pohyb je ještě důležitější než strava,“ zdůrazňuje.
Za klíčové období považuje věk mezi 40 a 70 lety, kdy by se podle něj měl pohyb stát neoddělitelnou součástí denního režimu. U starších lidí doporučuje zejména rychlou chůzi, práci na zahradě či jiné přiměřené aktivity, které udržují tělo v kondici, ale zbytečně ho nepřetěžují.
Sharfenberg připomíná, že lidé, kteří denně ujdou více než tři kilometry, mají zhruba o polovinu vyšší šanci dožít se vyššího věku. Podle něj nejde o extrémní sportovní výkony, ale o důsledný každodenní pohyb.
Pravidlo 4: Konec zobání mezi jídly
Dalším kamenem jeho filozofie je vztah k jídlu. Sharfenberg doporučuje udržovat si zdravou tělesnou hmotnost a vyhnout se neustálému mlsání během dne. Zastává názor, že tělo potřebuje mezi jednotlivými jídly prostor k trávení a regeneraci.
Prosazuje stravu založenou na přirozených, co nejméně průmyslově zpracovaných potravinách, v rozumném množství a bez svačin, které tělo jen zbytečně zatěžují. Za užitečný nástroj považuje i občasný půst, který podle něj může organismu prospět.
Pravidlo 5: Minimálně masa, více rostlinných potravin
Masu se Sharfenberg vyhýbá už od svých dvaceti let. Neoznačuje se však za striktního vegetariána – v jídelníčku má vejce a mléčné výrobky, ale důraz klade především na ovoce, zeleninu a ořechy.
Upozorňuje, že nadměrná konzumace masa zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Proto doporučuje maso výrazně omezit a nahradit ho pestrou škálou rostlinných potravin, které obsahují vlákninu, vitaminy, minerály a zdravé tuky.
Pravidlo 6: Omezení nasycených tuků
Šesté pravidlo míří na tuky v jídelníčku. Sharfenberg varuje zejména před nasycenými tuky pocházejícími ze zpracovaného masa a vepřového. Podle něj jde o jeden z hlavních faktorů, který se podílí na vysoké hladině cholesterolu, rozvoji cukrovky a onemocněních srdce.
Jeho rada je jednoduchá: nasyceným tukům se pokud možno vyhýbat a upřednostňovat zdravější zdroje tuků, například z rostlinných potravin či ořechů.
Pravidlo 7: Sladkosti pod kontrolou
Poslední zásada se týká cukru. Nadměrný příjem sladkostí podle Sharfenberga zvyšuje riziko srdečních potíží i řady dalších zdravotních komplikací. Přesto ví, že chuť na sladké je pro mnoho lidí těžké překonat.
Proto nabízí praktický tip: když vás honí mlsná, zkuste krém z kešu ořechů, který může být přijatelnější alternativou k běžným dezertům. Doporučuje také snižovat příjem cukru postupně – zhruba o 10 až 15 procent týdně, aby si tělo i psychika na změnu zvykly.
Životní styl místo genů: poselství pro každého
Příběh Johna Sharfenberga ukazuje, že dlouhý a relativně zdravý život nemusí být výsadou těch, kteří zdědili „dokonalé geny“. Naopak – i člověk, jehož rodiče zemřeli poměrně mladí, může díky svým každodenním rozhodnutím prožít aktivní stáří.
Jeho sedm pravidel není založeno na zázračných dietách ani drahých doplňcích, ale na střídmosti, pravidelném pohybu a vyhýbání se návykovým látkám. Sharfenberg svým životem naznačuje, že změna návyků může mít zásadní vliv i v pozdějším věku.
Otázkou zůstává, kolik z nás je ochotno tato relativně jednoduchá, ale důsledná pravidla skutečně přijmout a dodržovat – a zda se díky nim i další generace dožijí tak vysokého věku v tak dobré kondici jako doktor John Sharfenberg.
