1. Nekonečné fronty a „podpultovky“
Dnes otevřete aplikaci a jídlo máte do 15 minut u dveří. Tehdy? Pokud jste chtěli maso na nedělní oběd, čerstvé banány pro děti nebo dokonce obyčejné toaletní papíry či vložky, museli jste mít štěstí – nebo ostré lokty.
- Realita: Lidé stáli v řadách i celé hodiny. Často se stávalo, že na vás zboží prostě „nevyšlo“.
- Zajímavost: Fungoval systém známých. „Mít známého řezníka“ znamenalo v tehdejší společenské hierarchii víc než mít titul z vysoké školy.
2. Velký bratr tě slyší: Pošta a telefony pod dohledem
Představa, že vám někdo cizí čte dopisy od babičky nebo poslouchá, co vykládáte kamarádovi do telefonu, je dnes v éře šifrovaných zpráv a GDPR nepředstavitelná. V socialismu to ale byla zákonná norma.
- Kontrola: Státní bezpečnost měla právo monitorovat komunikaci „zájmových osob“. Lidé se naučili mluvit v hádankách nebo si důležité věci říkat jen šeptem v parku.
3. Cesta za hranice? Jen pro vyvolené a s „rukojmím“
Dnes stačí občanka a můžete být večer v Paříži. Tehdy byl výjezd na Západ pro běžného smrtelníka skoro nedosažitelný sen.
- Devizový příslib: Potřebovali jste hromadu razítek, schválení z práce a tzv. devizový příslib (povolení koupit si cizí měnu).
- Ponižující pojistka: Často se stávalo, že stát nepustil celou rodinu najednou. Část musela zůstat doma jako „záruka“, aby se cestovatelé nechtěli v emigraci usadit a vrátili se zpět.
4. Cenzura: Pravda jen ta „správná“
Média, knihy i hudba procházely rukama přísných cenzorů. Pokud text písně nebo článek v novinách nepodporoval tehdejší ideologii, prostě neexistoval.
- Úpravy: I v pohádkách se měnily motivy, aby neodkazovaly na náboženství nebo západní hodnoty. Dnešní svoboda slova by tehdejším úředníkům pravděpodobně způsobila infarkt.
5. Tuzex: Obchod s vůní Západu, kde se platilo „papírky“
Tuzex byl pro mnohé magickým místem. Vonělo to tam cizokrajnou kávou, luxusním mýdlem a na věšácích visely pravé džíny. Mělo to ale háček – české koruny vám tam byly k ničemu.
- Bony: Platilo se odběrnými poukazy, kterým se říkalo bony. Oficiálně se k nim běžný člověk dostal těžko, a tak vzkvétal černý trh s „veksláky“, kteří bony prodávali před prodejnami pod rukou.
6. Povinná radost v průvodech
Účast na prvomájových průvodech nebo schůzích SSM (Socialistický svaz mládeže) nebyla vždy tak úplně dobrovolná.
- Nátlak: Kdo se odmítl účastnit, mohl počítat s problémy v zaměstnání nebo se zákazem studia pro své děti. I když na to mnozí vzpomínají jako na fajn akci s párkem a pivem, v pozadí byl vždy zdvižený ukazovák systému.
A co vy? Na co z té doby vzpomínáte nejraději a co byste už nikdy nechtěli zažít? Napište nám do komentářů!
