To ovšem neznamená, že je osud žen předem zpečetěn. U většiny těchto chorob lze riziko výrazně snížit nebo jejich průběh zmírnit. Zásadní je znát rodinnou anamnézu – tedy jakými nemocemi trpěla matka, babička či tety – a podle toho přizpůsobit prevenci, životní styl a frekvenci lékařských kontrol.
1. Osteoporóza: tichý zloděj vápníku z kostí
Osteoporóza postihuje především ženy a genetická zátěž patří mezi hlavní rizikové faktory. Nejčastěji se projeví po menopauze, kdy dochází k úbytku estrogenu a kosti začínají rychleji ztrácet vápník, jsou křehčí a snadno se lámou – často už při banálním pádu.
Jestliže matka nebo babička trpěla osteoporózou či opakovanými zlomeninami v pozdějším věku, měla by dcera zpozornět. Včasná denzitometrie (vyšetření hustoty kostí) může odhalit problém ještě dříve, než dojde k první zlomenině.
Preventivní kroky: Zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na vápník (mléčné výrobky, listová zelenina, ořechy) a myslet na dostatek vitamínu D, bez kterého tělo vápník nedokáže správně využít. Vhodné je poradit se s lékařem o doplňcích stravy. Snažte se také častěji chodit na procházky na čerstvém vzduchu.
2. Revmatoidní artritida: když imunitní systém zaútočí na vlastní klouby
Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá kloubní tkáň. Přesná příčina není dosud plně objasněna, ale odborníci hovoří o kombinaci dědičných faktorů a vnějších vlivů. Pokud se nemoc vyskytuje v rodině, šance, že jí onemocní i dcera, je vyšší.
Preventivní kroky: Omezit či zcela zastavit kouření, snížit příjem kávy a červeného masa. Důležitá je také péče o dutinu ústní – záněty dásní mohou souviset s rozvojem revmatoidní artritidy. Parodontální onemocnění může vést k rozvoji revmatoidní artritidy.
Zařaďte do svého jídelníčku potraviny bohaté na vitamín C.
3. Předčasné stárnutí: když genetika zrychlí čas
Vědecké studie ukazují, že určité geny ovlivňují, jak dlouho dokáže naše tělo vzdorovat procesu stárnutí. Tyto geny se často předávají právě po mateřské linii. Pokud je mitochondriální DNA matky poškozená, může u dcery dojít k rychlejšímu nástupu viditelných známek stárnutí – vrásky, ztráta elasticity kůže, únava či horší regenerace.
Citlivost pokožky na sluneční záření je rovněž z velké části dědičná. Ženy, které snadno rudnou, pálí je slunce nebo mají v rodině výskyt rakoviny kůže, by měly být obzvlášť opatrné.
Preventivní kroky: Vyhnout se nadměrnému slunění a používat kvalitní ochranné přípravky. Vyplatí se používat opalovací krémy s vysokým SPF, protože citlivost na sluneční světlo je také dědičnou vlastností. Důležitý je také dostatek spánku, vyvážená strava a omezení kouření, které stárnutí kůže dramaticky urychluje.
4. Deprese: dědičné stigma, které nelze podceňovat
Psychické potíže nejsou jen důsledkem stresu nebo náročného období v životě. Vědci identifikovali gen Slc6a15, který souvisí se vznikem deprese a může být předáván z generace na generaci. Pokud matka trpí depresivními stavy, úzkostmi nebo se u ní objevila poporodní deprese, riziko pro dceru je výrazně vyšší.
U žen se deprese vyskytuje přibližně dvakrát častěji než u mužů a může přejít do chronické formy. Kromě genetiky zde hrají roli i hormony a životní okolnosti, ale rodinná zátěž je faktor, který by měl lékař vždy znát.
Preventivní kroky: Důsledná péče o duševní i fyzické zdraví – kvalitní spánek, pravidelný pohyb, pestrá strava a sociální kontakty. Je důležité neuzavírat se do sebe, sdílet problémy s blízkými a včas vyhledat odbornou pomoc. Nestyďte se navštívit psychoterapeuta, pokud máte pocit, že se váš stav zhoršil.
5. Glaukom: tichý zabiják zraku
Glaukom, lidově „zelený zákal“, patří k nejzrádnějším očním chorobám. Postihuje častěji ženy než muže a určité genetické mutace, které s ním souvisí, mohou být dědičné. Onemocnění často probíhá bezbolestně a bez výrazných příznaků, dokud není zrak nenávratně poškozen.
Preventivní kroky: Pravidelné kontroly u očního lékaře jsou klíčové – ideálně alespoň jednou ročně, zejména pokud se glaukom vyskytuje v rodině. Zařadit do života pohyb, například chůzi či běh, který podporuje prokrvení. Můžete také cvičit jógu, ale vyhněte se pozicím hlavou dolů, které mohou zatěžovat krk a ramena.
6. Kardiovaskulární onemocnění: když se riziko zapisuje do genů
Způsob, jakým ženské tělo ukládá tuk, je z velké části dán genetikou. Pokud se tuk hromadí hlavně v oblasti břicha, dvojnásobně roste riziko srdečně-cévních chorob – infarktu, vysokého tlaku či cévní mozkové příhody. Dědičný může být i zvýšený cholesterol, který se ukládá v koronárních tepnách a zužuje jejich průsvit.
Rodinná anamnéza infarktů nebo mrtvic v mladším či středním věku je jasným varováním, že by dcera měla svůj životní styl začít řešit včas.
Preventivní kroky: Udržovat zdravou hmotnost, pravidelně se hýbat a vyhnout se kouření. Najděte si fyzickou aktivitu, která vám nejvíce vyhovuje, a cvičte 3–4krát týdně. Změnit jídelníček – omezit slaná, sladká a tučná jídla, naopak přidat více zeleniny, ovoce, celozrnných produktů a kvalitních tuků.
7. Migrény: dědičné peklo v hlavě
Migrénami trpí ženy až třikrát častěji než muži a ve velkém množství případů se jedná o onemocnění s výraznou genetickou složkou. Pokud má matka opakované silné bolesti hlavy doprovázené nevolností, citlivostí na světlo a zvuk, je pravděpodobné, že podobné potíže může zažívat i její dcera.
Spouštěče migrén mohou být různé – od hormonálních výkyvů přes stres až po konkrétní potraviny či pachy. Znalost rodinné zátěže pomáhá dceři sledovat vlastní symptomy a včas odhalit, co jí záchvaty vyvolává.
Preventivní kroky: Omezit alkohol, čokoládu, zrající sýry, kávu a citrusy, které mohou u citlivých jedinců spouštět záchvaty. Snažte se vyhýbat místům se silným zápachem a velmi jasným světlem. Nezapomínejte také dostatečně pít.
8. Alzheimerova choroba: nejčastější forma demence
Alzheimerova choroba je nejrozšířenější formou demence a častěji postihuje ženy než muže. U některých typů onemocnění hraje genetická predispozice výraznou roli – pokud se v rodině opakovaně vyskytuje, je riziko pro potomky vyšší.
Lék, který by nemoc zcela vyléčil, zatím neexistuje, ale odborníci zdůrazňují, že životní styl může pravděpodobnost rozvoje demence významně ovlivnit. Mozek potřebuje stejně jako srdce či svaly pravidelný „trénink“ a kvalitní výživu.
Preventivní kroky: Hlídání krevního tlaku a hladiny cholesterolu, dostatek pohybu, mentální aktivita (čtení, učení se novým věcem, společenské kontakty). Omezte spotřebu cukru a nasycených tuků, do jídelníčku přidejte ovoce a zeleninu.
9. Rakovina prsu a vaječníků: varovný příběh Angeliny Jolie
O dědičném riziku rakoviny prsu a vaječníků se začalo masově diskutovat poté, co v roce 2013 známá herečka Angelina Jolie oznámila, že podstoupila preventivní oboustrannou mastektomii. O dva roky později, když její každoroční vyšetření naznačilo možné rané známky rakoviny vaječníků, se rozhodla nechat si odstranit i vaječníky.
Tento drastický krok podnikla proto, že její matka i babička zemřely na rakovinu a testy u ní prokázaly mutaci genu BRCA1, která výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu a vaječníků. Její příběh otevřel celosvětovou debatu o genetickém testování a preventivních zákrocích u žen s vysokým rizikem.
Odborníci však upozorňují, že ne každá genetická mutace automaticky znamená, že se rakovina skutečně rozvine. Rozhodnutí o radikálních preventivních operacích musí vždy vycházet z podrobné konzultace s lékaři a individuálního posouzení rizik.
Preventivní kroky: Omezit alkohol, nekouřit, udržovat si zdravou váhu a dbát na pravidelné gynekologické a mamografické prohlídky. Dbejte na pravidelné preventivní prohlídky u svého lékaře.
Geny nejsou rozsudek: proč má smysl znát rodinnou anamnézu
Informace o tom, jakými nemocemi trpěly ženy v rodině, jsou pro lékaře nesmírně cenné. Dcery, které znají svou genetickou zátěž, mohou začít s prevencí mnohem dříve a tím výrazně ovlivnit, zda se nemoc vůbec rozvine nebo jak těžký bude její průběh.
Pravidelné prohlídky, otevřená komunikace s lékařem a úprava životního stylu jsou zbraně, které má dnes v rukou každá žena – bez ohledu na to, jaké geny zdědila po své matce.
