Bylinky se v českých domácnostech vracejí do módy a mnoho lidí je bere jako šetrnější alternativu k lékům. Jenže i „přírodní“ pomocníci mají svá pravidla – a u některých stačí malá chyba v dávkování, aby se z podpory trávení stal nepříjemný problém. Víte, kdy může být čaj z kůry řešetláku přínosem a kdy už je naopak lepší zpozornět?
Kůra, kterou znaly už babičky: nejde jen o plody
Zatímco u rakytníku si většina lidí vybaví hlavně oranžové bobule, tradiční domácí bylinkářství pracovalo i s dalšími částmi rostlin. V původním textu se zmiňuje kůra – v češtině je ale důležité upřesnění: popisované účinky (zejména vliv na vyprazdňování a žluč) se typicky spojují s kůrou řešetláku (Frangula alnus), nikoli s rakytníkem řešetlákovým (Hippophae rhamnoides). V praxi se tyto názvy lidem pletou, a právě to může být zdrojem omylů při nákupu i užívání.






