Bylo slunečné, horké texaské odpoledne, když Emily konečně sbalila poslední věci. Osmý měsíc těhotenství, vyčerpaná, ale ne zlomená. Naposledy se obrátila k domu, kde kdysi věřila, že vychová svou rodinu. Dům, který byl postaven s láskou – nebo si to alespoň myslela. Nyní, místo lásky, byl tento domov místem, kde se všechny její naděje rozplynuly.
Její manžel Daniel Whitaker byl úspěšný generální ředitel, muž, který postavil vše na ambicích a penězích. Skrývala se v něm však bezohledná stránka. Všichni věděli o jeho oddanosti práci, ale pak přišel šok: poměr s jeho asistentkou Vanessou. Srdce se jí zastavilo, když viděla zprávu na jeho telefonu: „Už se nemůžu dočkat, až s tebou dnes večer budu, zlato.“ Daniel to nepopřel. Jen chladně řekl: „Brzdíš mě. Jsi těhotná, jsi dojatá. To teď nepotřebuju.“ Tu noc ji požádal, aby odešla. Žádný křik, jen klidná, mrazivá slova. Vanessa už byla nastěhovaná v domě pro hosty. Pro Emily už tam nebylo místo.
Emily neplakala. Sbalila si věci, zavolala kamarádce a koupila si jednosměrnou jízdenku. Bez peněz, bez plánu, ale s jediným cílem: zachránit dva životy, které v ní rostly. Netušila, že tato cesta na dno je ve skutečnosti odrazovým můstkem k neuvěřitelnému triumfu, který se Danielovi vrátí s osminásobnou silou.
