Fyzické tresty v rodinách jsou v Česku i ve světě stále rozšířené, přestože odborníci už léta bijí na poplach. Dřívější „výchovná“ facka či výprask na zadek se dnes ukazují jako nebezpečný zásah do psychiky dítěte, jeho vztahů i budoucího chování. Co ale skutečně říkají dlouhodobé vědecké studie a proč může být výprask pro dítě horší než samotné prohřešky, za které je trestáno?
Od „nevinného“ plácnutí k dlouhodobým následkům
Mnoho dnešních rodičů vyrůstalo v době, kdy byl výprask považován za běžnou součást výchovy. Drobné lumpárny, nebezpečné hry nebo neposlušnost často končily křikem a někdy i ranou na zadek. V tehdejším pojetí šlo o „výchovný prostředek“, který měl dítěti jednou provždy ukázat, co už se nesmí. Rodiče tak často jednali ve strachu o bezpečí dítěte a v přesvědčení, že fyzický trest je nejrychlejší cestou k nápravě.
