Rodiče pro nás obětovali roky života, zdraví i nervů, přesto jejich péči často bereme jako samozřejmost. Nezvednutý telefon, odkládaná návštěva, podrážděná odpověď – drobnosti, které v součtu bolí víc než jeden velký konflikt. Jaké jsou největší „hříchy“, kterých se vůči rodičům dopouštíme, často nevědomě a systematicky – a co se stane, když si to uvědomíme až ve chvíli, kdy už je pozdě?
Největší dluh vůči rodičům: vděk, který nikdy nahlas neřekneme
Rodiče nám dali to nejcennější – čas, energii, lásku a zázemí. Starali se o nás, když jsme byli bezmocní, učili nás chodit, mluvit, zvládat školu, první zklamání i pády. Pro většinu dětí je to ale jen „normální“ průběh dětství, nic výjimečného. A právě v tom se skrývá první velký problém.






