Právě díky tomuto extrémně vysokému podílu promočních prodejů si Česká republika udržuje v Evropě výjimečné postavení. Nejvýrazněji je to vidět v klasickém moderním retailu – tedy v supermarketech, diskontech a hypermarketech, kde zákazníci běžně sledují akční letáky a přizpůsobují jim své nákupy. V jiných typech prodejen už ale slevy tak dominantní nejsou. V drogistických řetězcích se ve slevě prodá přibližně 40 % zboží, a pokud se přesuneme do online prostředí s rychloobrátkovým sortimentem, podíl klesá dokonce jen na 26 %.
Tato čísla jasně ukazují, že většina českých domácností bez slev nakupovat prakticky neumí a často ani nechce. Slevové akce se staly samozřejmou součástí každodenního života – od velkých týdenních nákupů až po rychlé zastávky v obchodě po práci.
Slevy přitahují i lidi s vyššími příjmy. Zdražování mění chování Čechů
Ještě nedávno platilo, že intenzivní sledování slev je doménou především domácností s nižšími příjmy nebo těch, které musejí pečlivě hlídat rodinný rozpočet. To už však neplatí. Rostoucí ceny potravin a dlouhodobý tlak inflace přiměly k lovu na akce i ty, kteří se dříve na podobné strategie dívali s odstupem.
Podle dat nákupního rádce Kupi.cz se na českém trhu výrazně zvýšil zájem o slevy i mezi lidmi ze střední a vyšší příjmové skupiny. Právě zdražování potravin a dalšího zboží denní spotřeby stojí za tím, že i finančně zajištěnější Češi začali aktivně vyhledávat akční nabídky, porovnávat ceny a plánovat nákupy podle toho, kde a kdy je levněji.
Výsledek je jasně viditelný v návštěvnosti online nástrojů, které slevy shromažďují na jednom místě. Portál Kupi.cz zaznamenal téměř 40% nárůst počtu uživatelů, a to až na přibližně 2,5 milionu návštěvníků měsíčně. Tak masivní růst během krátké doby naznačuje, že nejde o krátkodobý výkyv, ale o hlubší změnu spotřebitelského chování.
Kdo vlastně na slevy kliká? Uživatelé jsou nadprůměrně zajištění
Data Kupi.cz zároveň boří rozšířený stereotyp, že portály se slevami využívají hlavně lidé v těžké finanční situaci. Socioekonomický profil uživatelů je podle dostupných údajů nad průměrem České republiky. Až 89 % uživatelů portálu rozhoduje o nákupech v domácnosti, tedy reálně ovlivňuje, za co a kde rodina utrácí. Zároveň 61 % těchto lidí patří do střední a vyšší třídy.
To znamená, že honba za slevami už dávno není jen otázkou přežití, ale i otázkou racionálního hospodaření. I lidé s lepšími příjmy jednoduše odmítají platit plné ceny v situaci, kdy se jim životní náklady během několika let znatelně zvýšily. Slevy se tak staly společenským standardem, nikoli stigmatem.
E-shopy rostou, hypermarkety ztrácejí. Češi mění místo, kde utrácejí
Vedle proměny vztahu ke slevám se mění i to, kde Češi své peníze nechávají. Zatímco velké kamenné formáty jako hypermarkety nebo tradiční menší prodejny čelí poklesu tržeb, e-shopy s potravinami a drogerií zaznamenávají výrazný růst.
Podle dostupných dat tržby v internetových obchodech vzrostly zhruba o 25 %, což naznačuje, že stále více lidí dává přednost pohodlí online nákupu, často právě v kombinaci s důsledným hlídáním cen a akcí. Naopak v hypermarketech a na tradičním trhu tržby klesaly – zákazníci tam sice dál chodí, ale utrácejí méně, nebo část nákupů přesouvají jinam.
Za tímto posunem stojí nejen ceny, ale i změna životního stylu. Online prostředí umožňuje rychlé porovnání cen, filtrování podle slev a sledování výhodných nabídek napříč řetězci, což je pro „nové lovce slev“ z vyšších tříd mimořádně atraktivní.
Soukromé značky řetězců sílí. Nižší cena vítězí nad logem
Dalším viditelným důsledkem zhoršující se kupní síly Čechů je nárůst obliby privátních značek obchodních řetězců. Jde o výrobky, které nesou značku samotného obchodu a obvykle stojí méně než jejich známí značkoví konkurenti.
Podíl těchto privátních značek na tržbách za potraviny a drogerii vzrostl během sledovaného období z 27 % na 28 %. Na první pohled se může zdát, že jde jen o jedno procento, ale v objemu celého trhu to představuje miliardové částky, které se přelévají od tradičních značek k řetězcům a jejich vlastním produktům.
Hlavní motiv je zřejmý – nižší cena. Podle průzkumů je cena klíčovým faktorem pro osm z deseti spotřebitelů. Lidé jsou ochotni přimhouřit oči nad méně známým logem, pokud ušetří desítky či stovky korun na jednom nákupu. Na druhé straně však existuje skupina zákazníků, která se privátním značkám vyhýbá. Tito lidé často poukazují na omezený výběr, obavy z kvality nebo nejasný původ výrobků.
Češi zchudli. Slevy jsou reakcí na realitu, ne sportem z hobby
Za masivním zájmem o slevy a levnější alternativy se neskrývá jen „česká povaha“, ale především tvrdá ekonomická realita. V posledních dvou letech došlo v Česku k reálnému poklesu průměrného disponibilního příjmu. Jinými slovy, i když si lidé někdy nominálně vydělají víc, po započtení inflace a rostoucích nákladů jim ve skutečnosti zbývá méně peněz.
Právě proto se Česko v řadě mezinárodních srovnání posunulo směrem dolů. Ve vztahu k západní Evropě Češi citelně zchudli, což se projevuje nejen v ochotě utrácet za zbytné zboží, ale i v každodenních nákupech potravin. Slevy se staly nástrojem, jak si udržet alespoň částečně stejnou životní úroveň, na jakou byli lidé zvyklí před vlnou zdražování.
Zdravější jídlo na vzestupu, fast food ustupuje
Zajímavým paradoxem je, že vedle honby za nízkou cenou se u části spotřebitelů prosazuje i rostoucí důraz na zdravější životní styl. V segmentu rychloobrátkového zboží sílí poptávka po produktech, které mají lepší nutriční profil nebo odpovídají specifickým dietním požadavkům.
Stále více Čechů sahá po biopotravinách, bezlepkových výrobcích, vegetariánských a veganských alternativách. Zároveň roste zájem o mléčné dezerty s vyšším obsahem bílkovin, které cílí na lidi sledující fitness trendy nebo se snažící o zdravější stravování.
Výrobci na tento posun reagují. Receptury potravin se upravují rychleji než dříve – snižuje se obsah tuku, cukru či soli, aby produkty lépe odpovídaly rostoucím nárokům zákazníků i tlaku na zdravější složení. Obchody pak takové zboží často zvýrazňují lepším umístěním v regálech, na koncích uliček nebo ve speciálních sekcích.
Naopak klasická fastfoodová jídla a vysoce průmyslově zpracované produkty jsou na mírném ústupu. Neznamená to, že by Češi přestali jíst hamburgery a hranolky, ale trend ukazuje, že stále více lidí je ochotno alespoň část svých nákupních košíků naplnit zdravějšími alternativami – ideálně tehdy, když se objeví ve slevě.
Co bude dál: bez slev to nepůjde
Souhrn všech těchto dat vykresluje jasný obrázek: slevy se staly strukturální součástí české ekonomiky a nákupního chování, nikoli jen dočasnou reakcí na jednu krizi. Když se k nim uchylují i lidé s vyššími příjmy a střední třídou, je zřejmé, že rozdíl mezi tím, co Češi vydělají, a tím, kolik stojí běžný život, se nebezpečně rozevírá.
České domácnosti se tak ocitají v situaci, kdy musí balancovat mezi cenou, kvalitou a zdravím. Na jedné straně sahají po levnějších privátních značkách a sledují každou akci, na straně druhé se snaží, aby jejich jídelníček odpovídal moderním trendům a zdravotním doporučením. Jak dlouho však tento tlak vydrží, pokud se reálné příjmy nezačnou zvedat rychleji než ceny?
