Čtvrtá spartakiáda v roce 1975 měla ukázat jednotu, sílu a „správný“ směr země. Po letech odkladu však přípravy zároveň provázely obavy z možných protestů a akce získala nové prvky, které dříve nebyly myslitelné – od společného cvičení dětí s dospělými až po nápadně odlišný důraz na obraz těla a sexualitu. Jaký byl skutečný příběh spartakiády, která měla být výkladní skříní normalizace?
Symbol režimu, který měl spojovat davy
Spartakiády patřily k nejviditelnějším symbolům komunistického Československa. Masové sportovní a taneční skladby, tisíce účinkujících a pečlivě režírované obrazy „jednoty“ měly působit jako důkaz, že společnost stojí pevně za režimem. Zároveň šlo o jednu z mála událostí, která dokázala přitáhnout obrovský zájem veřejnosti – a to i v době, kdy se politická realita pro mnoho lidí stávala čím dál tíživější.






