Výsledky zveřejnili odborníci v prestižním lékařském časopise Nature Medicine. Z jejich výpočtů vyplývá, že nezdravé stravování stojí za zhruba 14,1 milionu nových případů cukrovky ročně. V přepočtu to znamená, že přibližně 70,3 % všech nově diagnostikovaných pacientů s diabetem 2. typu na světě by bez nevhodné stravy vůbec onemocnět nemuselo.
Vědci se nezaměřili pouze na jednu „zakázanou“ potravinu, ale na celý vzorec stravování. Hodnotili 11 klíčových dietních faktorů, z nichž některé působí ochranně, jiné naopak výrazně zvyšují riziko diabetu.
Jedenáct stravovacích návyků pod drobnohledem
Analýza se soustředila na tyto prvky jídelníčku:
• Nedostatečná konzumace celých zrn
• Nadměrná konzumace rafinovaných obilovin (např. bílá rýže, běžné obilné výrobky z bílé mouky)
• Nadměrná spotřeba zpracovaného masa
• Nadměrná spotřeba nezpracovaného červeného masa
• Nedostatečná konzumace jogurtů
• Nadměrná konzumace slazených nápojů
• Nadměrná spotřeba brambor
• Nedostatečná konzumace ovoce
• Nedostatečná konzumace ořechů a semen
• Nedostatečná konzumace neškrobové zeleniny
• Nadměrná konzumace ovocných šťáv
Ukázalo se, že šest kategorií „škodlivých“ potravin – tedy zpracované obiloviny, zpracované maso, červené maso, slazené nápoje, brambory a ovocné šťávy – má na svědomí přibližně 60,8 % dietou podmíněných případů diabetu 2. typu. Zbývajících 39,2 % připadá na nedostatek ochranných složek jídelníčku, jako jsou celozrnné produkty, jogurty, ovoce, neškrobová zelenina či ořechy a semena.
Závěr je neúprosný: naše každodenní volby u stolu mohou riziko cukrovky zásadně zvýšit, nebo naopak zmírnit. A některé chyby jsou podle vědců jednoznačně horší než jiné.
Tři nejhorší stravovací prohřešky: co nejvíce žene cukrovku nahoru
Podle autorů studie se mezi všemi sledovanými faktory vyčlenily tři klíčové návyky, které mají na globální nárůst diabetu 2. typu největší vliv. Seřazené podle závažnosti jde o tyto položky:
1. Nedostatečná konzumace celých zrn
2. Nadměrná spotřeba zpracovaných obilovin
3. Nadměrná konzumace zpracovaného masa
Jinými slovy – problémem není jen to, že jíme „něco špatného“, ale také to, že nejíme dost toho, co naše tělo chrání. Celozrnné výrobky, které pomáhají stabilizovat hladinu cukru v krvi a zlepšují citlivost na inzulin, jsou na talíři příliš vzácné, zatímco rafinované obiloviny a průmyslově zpracované masné výrobky dominují jídelníčkům v mnoha částech světa.
„Tato zjištění naznačují, že nekvalitní sacharidy (cereálie) ve stravě jsou hlavní příčinou diabetu 2. typu na celém světě.
Pokud se tedy tento parametr řeší ve stravě, výskyt onemocnění se může snížit,“ řekl vedoucí výzkumník Dr. Dariush Mozaffarian, profesor výživy na Tufts University v Bostonu.
Pod pojmem „nekvalitní sacharidy“ se skrývají především potraviny z bílé mouky, vysoce průmyslově zpracované cereálie, sladké pečivo či běžné bílé pečivo, které rychle zvyšují hladinu cukru v krvi a dlouhodobě zatěžují slinivku břišní.
Kdo platí za chyby ve stravování nejvyšší cenu?
Autoři studie sledující období téměř tří dekád zjistili, že ve všech hodnocených zemích došlo mezi lety 1990 a 2018 k nárůstu výskytu diabetu 2. typu. Nárůst se přitom netýká jen jedné konkrétní skupiny obyvatel – nezdravá strava zasahuje napříč společností.
Muži, mladší lidé, města: kde je riziko nejvyšší
Podle analýzy se nevhodné stravovací návyky častěji promítají do vzniku cukrovky u těchto skupin:
• Muži jsou postiženi častěji než ženy
• Mladší dospělí jsou zasaženi více než starší populace
• Obyvatelé měst trpí důsledky špatné stravy více než lidé z venkovských oblastí
Za těmito rozdíly může stát kombinace faktorů: agresivnější marketing nezdravých potravin ve městech, snadná dostupnost fastfoodů, hektický životní styl, ale také kulturní zvyklosti a rozdílné stravovací vzorce mezi pohlavími či generacemi.
Regiony pod tlakem: střední a východní Evropa, střední Asie i Latinská Amerika
Nejvyšší počet případů diabetu 2. typu přímo spojených s nesprávnou stravou byl zaznamenán ve střední a východní Evropě a ve střední Asii. Na úplné špičce žebříčku se ocitly Polsko a Rusko.
V těchto zemích je typický jídelníček dlouhodobě založen na vysoké konzumaci červeného a zpracovaného masa a velkém množství brambor. Celozrnné produkty, čerstvá zelenina či ořechy zde často ustupují tradičním těžkým pokrmům, což se podle vědců promítá do dramatického nárůstu počtu diabetiků.
Výrazný růst počtu případů byl zaznamenán také v Latinské Americe a Karibiku, především v Kolumbii a Mexiku. Zde hrají hlavní roli jiné stravovací návyky:
• Nadměrná konzumace slazených nápojů a zpracovaného masa
• Nedostatečná konzumace celých zrn
Slazené limonády, energetické nápoje a doslazované džusy jsou v mnoha zemích tohoto regionu každodenní samozřejmostí, často levnější a dostupnější než kvalitní potraviny. Kombinace cukrem nabitých nápojů a průmyslově zpracovaných mas tak vytváří ideální podmínky pro rozvoj inzulinové rezistence a následného diabetu.
Co z toho plyne pro náš talíř?
Souhrnné poselství studie je jasné: největší hrozbou nejsou jednotlivé „zakázané“ potraviny, ale jejich kombinace a dlouhodobý nedostatek ochranných složek stravy. Pokud na talíři dominují bílé pečivo, sladké nápoje, bramborové přílohy a uzeniny, zatímco celozrnné výrobky, zelenina, ovoce, ořechy a jogurty se objevují jen výjimečně, riziko diabetu 2. typu prudce roste.
Vědci zároveň naznačují, že cílené změny ve stravování mohou mít obrovský preventivní dopad. Posílení příjmu celých zrn a omezení nekvalitních sacharidů a zpracovaného masa by podle nich mohlo během let výrazně snížit počet nových případů cukrovky po celém světě – včetně regionů, kde už dnes čísla připomínají tichou epidemii.
