Za tímto jasným varováním stojí doktorka Maria Abreu, profesorka medicíny, mikrobiologie a imunologie z Univerzity v Miami. V rozhovoru pro stanici WSVN upozornila, že problémem nejsou jen klasické „nezdravé“ pochutiny, ale i produkty, které se nám dlouhá léta prezentují jako zdravá nebo dietní alternativa.
Zdravé jen na oko: emulgátory pod drobnohledem
Jogurty, zmrzliny, čokolády: co se skrývá za krémovou konzistencí
„Problémem mohou být i potraviny, které považujeme za zdravé,“ zdůrazňuje doktorka Maria Abreu. „Věci jako emulgátory, smetanové, nízkotučné ochucené jogurty plné sladidel a všechny tyto produkty mohou skutečně velmi výrazně změnit střevní mikrobióm,“ dodává.
Podle doktorky Abreu je nutné zbystřit hlavně u potravin, které obsahují emulgátory, tedy přídavné látky označované kódy E400–E495. Tyto látky se do jídel přidávají, aby se lépe spojily složky, které by se přirozeně nemísily – například voda a tuk. Výsledkem je hladká, krémová textura, kterou známe z celé řady průmyslově vyrobených produktů.
Emulgátory proto najdeme v ochucených jogurtech, často i v těch „nízkotučných“ nebo „fit“, dále v čokoládách, zmrzlinách a mnoha dalších sladkostech a hotových výrobcích. Zároveň pomáhají prodloužit trvanlivost potravin a brání žluknutí tuků. Právě díky nim mohou některé produkty ležet měsíce na regálech obchodů a stále vypadat „čerstvě“.
V nízkotučných výrobcích, jako jsou dietní jogurty, se emulgátory používají k tomu, aby jim dodaly vlastnosti původního, tučnějšího produktu – krémovost, hustotu a lepší chuť. Z pohledu spotřebitele takový jogurt působí zdravěji, ve skutečnosti však může obsahovat koktejl přísad, které mají se skutečným, přirozeným jídlem jen málo společného.
Riziko rakoviny: co říkají odborníci
Střevní mikrobióm pod útokem
Podle odborníků, mezi nimiž je i doktorka Abreu, mohou emulgátory a další látky ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách významně narušovat tzv. střevní mikrobióm – komplexní soubor bakterií a mikroorganismů, které žijí v našem trávicím traktu. Tyto mikroorganismy hrají klíčovou roli v trávení, imunitě i celkovém zdraví.
Pokud je jejich rovnováha narušena, může dojít k chronickému zánětu ve střevech. Právě zánětlivé procesy a změny ve složení střevních bakterií byly v řadě studií spojeny se zvýšeným rizikem vzniku kolorektálního karcinomu, tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Emulgátory tak podle odborníků nejsou jen „nevinným“ technologickým pomocníkem, ale potenciálním faktorem, který se může podílet na rozvoji závažných onemocnění. Riziko je o to vyšší, čím častěji a ve větším množství tyto výrobky konzumujeme.
Rakovina tlustého střeva na vzestupu
Současně s rostoucí spotřebou průmyslově zpracovaných potravin ve světě prudce přibývá i případů rakoviny střev. Jde o jedno z nejčastějších a zároveň nejsmrtelnějších nádorových onemocnění. Podle dostupných dat postihuje celosvětově téměř jeden a půl milionu lidí, přičemž mnoho případů je odhaleno až v pokročilém stádiu, kdy je léčba složitější a prognóza horší.
Lékaři proto stále častěji upozorňují, že nestačí řešit jen genetiku nebo věk pacienta. Stále větší pozornost se obrací k životnímu stylu, složení jídelníčku a míře konzumace vysoce zpracovaných potravin. A právě v této oblasti zaznívá varování doktorky Abreu obzvlášť naléhavě.
Plán lékařů: včasné odhalení zánětu, jednoduché pravidlo pro pacienty
Testy na skrytý zánět ve střevech
Specialistka na střevní mikrobióm, doktorka Maria Abreu, vysvětluje, že její tým se v současnosti snaží vyvinout diagnostické testy, které by dokázaly včas odhalit zánětlivé změny ve střevech. Cílem je zachytit problém dříve, než přeroste v závažné onemocnění, například právě v rakovinu tlustého střeva.
Takové testy by mohly v budoucnu sloužit jako důležité varovné znamení pro lékaře i pacienty. Do té doby však podle Abreu zůstává klíčová především prevence – tedy to, co každý z nás může ovlivnit sám svým každodenním rozhodováním u regálu v supermarketu.
„Cokoli s roční trvanlivostí není jídlo“
Než budou nové testy dostupné v běžné praxi, dává doktorka Abreu svým pacientům jednoduchou, ale velmi zásadní radu: zaměřit se na skutečné jídlo a omezit průmyslově zpracované produkty, i když jsou na první pohled prezentovány jako zdravé.
„Říkám svým pacientům, že cokoli, co je zabalené v obalu a má datum spotřeby až v příštím roce, není jídlo,“ dodala doktorka Maria Abreu.
Tato věta shrnuje její přístup k moderní stravě. Pokud má výrobek extrémně dlouhou trvanlivost a je plný přísad, stabilizátorů, emulgátorů a sladidel, je podle ní na místě velká opatrnost. Namísto takových produktů doporučuje upřednostňovat čerstvé, minimálně zpracované potraviny – zeleninu, ovoce, kvalitní maso, ryby, luštěniny nebo přirozené mléčné výrobky bez zbytečných přísad.
Co si z toho odnést do každodenního života
Jak číst etikety a nenechat se nachytat na „fit“ marketing
Varování doktorky Abreu je jasné: to, že je potravina prezentována jako zdravá, ještě neznamená, že je bezpečná pro naše střeva. Při nákupu je proto dobré věnovat pozornost nejen velkým sloganům na obalu, ale hlavně seznamu ingrediencí. Čím delší a složitější je složení, tím větší je pravděpodobnost, že produkt obsahuje látky, které náš střevní mikrobióm nepotěší.
Zvlášť obezřetní bychom měli být u výrobků označených jako „light“, „low fat“, „bez tuku“ nebo „fit“. Často totiž platí, že co výrobce odebral na tucích, to dohání sladidly, aromaty a emulgátory, aby si produkt udržel atraktivní chuť a strukturu.
Pokud chceme snížit riziko zánětů ve střevech a možných následků v podobě rakoviny, je podle odborníků rozumné omezit konzumaci vysoce zpracovaných potravin na minimum a vrátit se k co nejjednoduššímu, přirozenému jídelníčku.
