V důchodovém systému navíc figuruje se zpožděním – přihlásil se do něj až osmnáct měsíců po nároku, což mu sice přineslo zpětný nedoplatek, ale nijak to nezměnilo realitu nízké měsíční částky. Naštěstí si herec zachovává optimismus a většinu času tráví prací na statku a péčí o koně, což mu pomáhá udržovat psychickou i fyzickou kondici.
Veronika Žilková v slzách
Podobnou zkušenost sdílí i herečka Veronika Žilková, která se při zjištění výše svého důchodu přímo rozplakala. „Plakala jsem před budovou, když jsem zjistila, že se mi film a televize do důchodu nepočítají,“ svěřila se upřímně herečka. Její slova ukazují na systémový problém, který trápí celou jednu generaci umělců.
Systém zapomněl na umělce
Umělecká profese má svá specifika, která se často neslučují s pravidelným odváděním sociálního pojištění. Mnoho hereckých a filmových projektů nebylo v minulosti oficiálně evidováno tak, aby se započítávaly do důchodového systému. Výsledkem jsou dnes směšně nízké penze.
„To znamená, že cirkusoví umělci a herci neplatili sociálku, protože ta práce nebyla pravidelná. A počítal se mi jen ten divadelní plat, který teď, na půl úvazku, je sedm tisíc. Nebo byl sedm tisíc. Ale vím, že to má většina herců,“ popisuje hořce Václav Vydra.
Nutnost pracovat i v důchodu
Nejde však o ojedinělé případy. Nízký důchod je realitou pro většinu herců, kteří působili v divadlech nebo na volné noze. S obdobnými problémy se potýkala například i herečka Jana Šulcová a další známé osobnosti, které si musejí i ve stáří přivydělávat, aby pokryly své základní potřeby.
Ačkoliv veřejnost často vnímá herce jako bohaté celebrity, realita je mnohem tvrdší. Po desítkách let práce, která bavila a obohacovala tisíce diváků, zůstávají mnozí z nich v důchodu bez jistoty a bez uznání od státu, kterému tolik let sloužili.
