„Madam, pan Jonathan tu už tři měsíce nepracuje,“ řekl vrátný u recepce.
Byla to rána. Rebecca nedokázala uvěřit, že muž, s nímž sdílela dvacet let života, jí mohl tak dlouho lhát.
Pravda na fotkách
V šoku se rozhodla zjistit víc. Našla Jonathana v kavárně se skupinou žen. Jedna z nich o něm pronesla: „Toho chlapa si nevážím. Hodně štěstí s ním.“
Večer doma mu Rebecca bez okolků ukázala fotografie. Jonathan se nezmohl na víc než na: „Ty jsi mě sledovala?“
Nakonec přiznal, že ho z práce propustili a že se naplno věnuje psaní a režírování vlastní divadelní hry. Navíc z jejich společných úspor utratil 50 000 dolarů.
Sen na úkor rodiny
Rebecca nevěřila vlastním uším. Místo práce, hypotéky a školného pro děti její muž „investoval“ do snu, který měl být jeho „průlom“. Odmítl se vzdát.
„Buď to zrušíš, nebo se rozvedeme,“ řekla rázně. Jonathan si vybral hru. A tím zpečetil konec jejich vztahu.
Rozvod a nový začátek
Rozvod proběhl bez dramat. Jonathan se přestěhoval, Rebecca se soustředila na děti. „Tady nejde o odpuštění. Jde o důvěru. A tu tvůj otec ztratil,“ vysvětlila dceři Emily.
Když ji Jonathan pozval na premiéru, šla. Ale hra byla propadák. Odešla o přestávce.
O týden později stál Jonathan opět u jejího domu. „Udělala jsem tomu přítrž,“ řekla mu klidně. Už nebyla tou samou ženou, která kdysi věřila v jejich společný sen.
Nové plány, nové cíle
Rebecca plánuje stěhování. Možná zpátky na univerzitu. Chce konečně žít podle sebe. „Život je příliš krátký na to, abychom si říkali, co kdyby,“ říká sestře při plánování cesty do Evropy.
Jonathan se mezitím snaží vrátit k práci. Dostane nabídku z Chicaga. Tentokrát se už Rebecca nerozhoduje za něj. „Když to chceš, běž,“ říká.
Závěr? Někdy nestačí láska. Někdy je třeba také upřímnost
Rebecca zjistila, že pravda, jakkoli bolavá, je někdy to nejlepší, co se nám může stát. Protože každá kapitola má svůj konec – a někdy je nový začátek to, co opravdu potřebujeme.
