Delfina Mereles žije v malém, skromném domečku na venkově. Přestože by se mohlo zdát, že ve svém věku už nepracuje, opak je pravdou. Každou středu a sobotu Delfina překonává náročnou cestu – autobusová zastávka je od jejího domu vzdálená půl kilometru, ale ona každý týden dvakrát nasedá na autobus s košíky plnými domácích produktů, které prodává na trhu v Asunciónu. Nezastavuje ji ani věk, ani vzdálenost. „Nejsem unavená. Cítím se dobře, když můžu pracovat a být užitečná," řekla Delfina místním médiím.
Delfina má dvanáct dětí a i přes svůj pokročilý věk se stále stará o dům a zvířata. Její rodina ji mnohokrát prosila, aby už odpočívala, ale ona se nedá zastavit. Tvrdí, že práce jí přináší nejen radost, ale i vitalitu. „Když přestanu pracovat, přestanu žít," říká se šibalským úsměvem, který ji neopouští ani při náročných úkolech.
Příběh této odhodlané ženy si získal srdce mnoha lidí v Paraguayi. Jednoduchá fotografie, kterou cestující zachytil během jízdy autobusem, se stala virální na sociálních sítích. Ukazovala Delfinu, která se svými košíky plnými vajíček a sýra sedí v autobuse, připravená na další den práce. Tento obraz nezlomné vytrvalosti a oddanosti rychle obletěl zemi a lidé začali projevovat svou solidaritu.
Někteří jí vyjádřili veřejný obdiv, jiní ji dokonce obdarovali. Majitelka malé restaurace nabídla Delfině, že bude od ní pravidelně nakupovat všechny její produkty, čímž jí usnadnila život a osvobodila ji od dlouhých cest do hlavního města. Tento akt laskavosti Delfina přijala s vděčností a dnes se může více věnovat svému domovu a vnoučatům.
Delfinin příběh zaujal i místní autority, které se rozhodly poctít tuto výjimečnou ženu. Na její skromné sídlo zavítali policisté z oddělení Paraguarí během Dne přátelství, aby jí vyjádřili uznání za její životní úsilí. „Její pracovitost a neúnavná vytrvalost jsou pro nás všechny inspirací," řekl hlavní komisař Víctor Romero, který byl jedním z těch, kdo Delfinu navštívili.
Spolu s ním přišli i další důstojníci, včetně vedoucího prevence a bezpečnosti Teofila Giméneze. Při této příležitosti jí přinesli dárky a společně strávili několik příjemných chvil. Jejich přítomnost a úcta byly dalším důkazem toho, jak moc si lidé v Paraguayi váží starších občanů, kteří svou prací a oddaností přispívají k rozvoji komunity.
Příběh Delfiny Mereles je víc než jen příběhem o stařence, která prodává vajíčka a sýr. Je to příběh o síle ducha, o tom, že věk není překážkou pro ty, kteří jsou odhodláni pokračovat v tom, co milují. Její vytrvalost a nezlomnost jsou připomínkou, že i jednoduchá práce může mít obrovský dopad na okolí.
Ve společnosti, kde se často zapomíná na starší lidi, Delfina ukazuje, že i ve vysokém věku mohou být přínosem pro svou komunitu. Tento příběh je zároveň připomínkou pro nás všechny, abychom si vážili starších lidí, kteří svou prací přispívají ke společnému blahu a zaslouží si naši úctu a podporu.
