Hacknuté kamery a „vzorec života“
Téměř všechny dopravní kamery v Teheránu měly být po několik let napadeny hackery. Když vysoce postavení íránští úředníci přicházeli do práce poblíž Pasteurovy ulice – kde byl během leteckého útoku zabit ajatolláh Alí Chameneí – izraelské služby je podle zpráv sledovaly v reálném čase.
Jedna z kamer měla mimořádně výhodný úhel záběru, který poskytoval detailní přehled o běžném provozu v jinak přísně střeženém komplexu. Složité algoritmy následně doplňovaly do zpravodajských spisů údaje o adresách, pracovních návycích, trasách i osobách, které členové ochranky běžně chránili.
Vznikl tak takzvaný „vzorec života“ – detailní analýza každodenních rutin, která umožnila přesně předvídat pohyb klíčových osob.
Kybernetické ochromení komunikace
Součástí operace mělo být také narušení přibližně tuctu mobilních vysílačů v okolí Pasteurovy ulice. Telefony se při pokusu o spojení jevily jako obsazené, což mělo zabránit ochrance přijímat případná varování.
Podle dostupných informací byla zpravodajská operace podpořena rozsáhlým sběrem dat, který zahrnoval analýzu miliard datových bodů pomocí metody známé jako analýza sociálních sítí. Cílem bylo identifikovat klíčové vazby mezi osobami a přesně určit okamžik, kdy se nejvyšší vůdce bude nacházet na konkrétním místě.
Rozhodující schůzka v Teheránu
Zlomovým momentem měla být informace, že Chameneí osobně povede sobotní schůzku vedení v centru Teheránu. Na rozdíl od vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh, který se dlouhodobě skrýval v podzemních bunkrech, se Chameneí veřejně nepohyboval v utajení a pravidelně vykonával své povinnosti.
Klíčovou roli měl sehrát také lidský zdroj, který potvrdil jeho přítomnost na místě. Právě tato informace měla dát operaci definitivní zelenou.
Politické rozhodnutí a vojenský zásah
Americký prezident Donald Trump oznámil zahájení útoku krátce po půlnoci washingtonského času, dva dny po neúspěšných jednáních o íránském jaderném programu. Americká armáda podle vyjádření představitelů provedla kybernetické operace, které měly „narušit, zhoršit a oslepit“ íránské schopnosti reagovat.
Izraelské obranné síly uvedly, že do operace bylo zapojeno přibližně 200 stíhacích letounů, které zasáhly zhruba 500 cílů. Použity měly být i přesně naváděné střely dlouhého doletu.
Podle britského deníku nebylo zabití Chameneího pouze technologickým úspěchem, ale především politickým rozhodnutím s dalekosáhlými důsledky.
Potvrzení smrti a nejistá budoucnost
Íránská státní televize následně potvrdila Chameneího smrt a odvysílala archivní záběry se smutečním pásmem. Smrt teprve druhého nejvyššího vůdce Íránu po ajatolláhovi Rúholláhovi Chomejním představuje zásadní otřes pro celý politický systém země.
Mnohé detaily operace zůstávají neznámé a některé pravděpodobně nikdy nebudou zveřejněny, aby byly chráněny zdroje a metody zpravodajských služeb.
Závěr
Případ údajné operace proti Chameneímu ukazuje, jak zásadně se proměnil charakter moderních konfliktů. Válka už není vedena pouze tanky a letadly, ale také daty, algoritmy a kybernetickými útoky. Schopnost shromažďovat, analyzovat a vyhodnocovat obrovské množství informací může rozhodnout o výsledku ještě před samotným úderem.
Zároveň však tato událost otevírá nové otázky o stabilitě regionu, o budoucnosti Íránu i o tom, kam až mohou v budoucnu zajít tajné operace velmocí. Jedno je jisté – důsledky této operace budou rezonovat ještě dlouho.
