– Přijímáte pouze žádosti důchodců o ztracené kočky.
Jak šel čas. A stále seděl v kanceláři, ale jednoho dne se k němu obrátilo štěstí. Byl poslán do služby po městě. Jeho partner byl starší major. Už počítal dny do důchodu. Prohlídka se již chýlila ke konci. Jeli zpět do kanceláře. Cesta procházela kolem paní Michaila Ivanoviče.
– Poslouchej, Maxime, určitě to není podle charty, ale možná to auto odvezeš ty sám. Je to asi 5 minut. A pak musím jít domů pěšky.
Maxim souhlasil. Opravdu, co se může stát za 5 minut a dal se na cestu:
Michail Ivanovič vystoupil z auta, ještě trochu zaváhal, pak zabouchl dveře a mávnutím ruky se vydal k domu.
Když Maxim ujel sto metrů, uviděl na semaforu pohřební vůz. Vzpomněl si na film, jak se v takových pohřebních vozech přepravovaly zbraně.
– Tady je moje nejlepší hodina. Kam by mohl jet pohřební vůz v osm hodin večer. Všechny pohřby se obvykle konají během dne. Musíme zkontrolovat jeho dokumenty. Pokud budou moje podezření oprávněná, dokáži všem, že umím nejen třídit papíry a přijímat žádosti.
Zapnul blikač a předjel pohřební vůz, zastavil jej přitlačením ke kraji vozovky.
– Vaše doklady.
Řidič držel řidičský průkaz.
Co se stalo, nic špatného jsem neudělal.
Provádíme razii. Kontrolujeme pohřební vozy. Kam jedete a co je v kabině?
zeptal se Maxim co nejpřísněji.
Řidič odpověděl, že veze rakev s vandrákem.
– Pojďme zkontrolovat. Otevřete si salon.
Řidič znervózněl, ruce se mu viditelně třásly. Se zjevnou nechutí šel otevřít dveře salonu pohřebních vozů.
To, co Maxim viděl uvnitř rakve, ho zmátlo.
Nebyly tam žádné zbraně ani drogy, jak tomu bylo obvykle ve filmech, které Maxim tolik miloval.
V rakvi ležela stará žena. Ale nestihl se zeptat, proč tu byla babička, a ne ten vandrák. Zabránil mu v tom silný úder do hlavy. Ztratil vědomí. Víko rakve se nad ním zabouchlo.
Když se probudil, zjistil, že je zavřený v rakvi. Strčil ruku do pouzdra, nebyla tam žádná zbraň. A najednou ucítil sotva postřehnutelný dech staré ženy. Živý, pomyslel si s úlevou. Vzpomněl jsem si, jak v jeho oblíbených filmech hrdinové najednou rozbili víko rakve. Snažil jsem se to udělat tak, jak to udělali oni. Ale neuspěl.
V tu chvíli pohřební vůz zastavil. Řidič vystoupil z kabiny, panty na vratech zaskřípaly. Pohřební vůz jel dál. Po několika metrech se znovu zastavil. Dveře salonu se otevřely a řidič začal vytahovat rakev.
V tu chvíli hlídač na hřbitově viděl nepochopitelný pohyb. A všechno mu to přišlo podezřelé. Pomalu se přibližoval. Na sedadle v pohřebním voze jsem viděl zbraň. Slyšel jsem zvuky vycházející z rakve a uvědomil jsem si, že věc je nečistá.
Využil zaneprázdněnosti řidiče a vytáhl rakev z prostoru pro cestující. Tiše se připlížil za ním a vší silou ho udeřil lopatou do hlavy. Ano, takové štěstí, že řidič spadl přímo do jámy. V kabině jsem našel páčidlo a začal otevírat víko rakve.
Maxim dělal, co mohl, aby mu pomohl zevnitř. Nakonec se dostali na svobodu. Babička se vzpamatovala a řekla, co se stalo. Ukázalo se, že to byl zločinný plán černých realitních kanceláří. Přinutili osamělé staré lidi, aby jim prodali byty téměř za nic, a staří lidé byli zabiti.
Maxim nahlásil incident oddělení, služebnímu důstojníkovi. Na adresu vyrazila pracovní skupina a zakryla celou banditskou skupinu. Lovili ji už dlouho, ale stále nemohli zaútočit na jejich stopu.
Maxim vzal babičku do nemocnice. Pak ji často navštěvoval. Ani po propuštění na ni nezapomněl. Přišel k ní domů.
V práci se k Maximovi začali chovat s respektem. Páni, říkali, tak mladý, ale talent je jako skutečný detektiv!
Zdroj: yandex
