Podle odborníků přitom platí jednoduché pravidlo: čím klidnější a předvídatelnější vaše chování je, tím menší šanci má pes přejít do plného útoku. Základem je kontrola vlastního strachu a schopnost ovládnout tělo i hlas.
Jak se chovat při setkání s agresivním psem
Klid na prvním místě: panika vyprovokuje útok
První a nejdůležitější zásadou je zachovat co největší klid. Pes velmi dobře vnímá napětí, nejistotu i strach člověka. V okamžiku, kdy začnete křičet, zběsile mávat rukama nebo se rozběhnete, může zareagovat jako na kořist a zaútočit.
Experti proto radí: dýchejte zhluboka, neječte, neklepejte se a nedělejte prudké pohyby. Tělo držte pokud možno uvolněné, ruce nezdvihejte vysoko, nešermujte jimi před psem a nepokoušejte se ho odstrčit či zastrašit.
Zpomalte, zastavte a změňte postoj těla
Pokud se před vámi objeví pes, zatímco běžíte nebo jdete rychle, zpomalte tempo. Běžce může pes vnímat jako objekt, který je třeba zastavit nebo pronásledovat, proto je důležité postupně přejít do klidné chůze.
Odborníci doporučují: přejděte plynule do zastavení, poté se pomalu natočte bokem k psovi. Neotáčejte se k němu zády, ale ani proti němu nestůjte čelem v konfrontační pozici. Bokem působíte méně hrozivě a současně máte zvíře stále pod kontrolou.
Ruce nechte volně podél těla. Nezvedejte je nad hlavu, neukazujte na psa, nesahejte po něm. Čím méně gestikulace, tím menší riziko, že bude pes vnímat vaše pohyby jako výzvu k útoku.
Oční kontakt: kdy už je pohled provokací
Další častou chybou je přímé upřené zírání psovi do očí. V psí řeči jde často o jasný signál výzvy nebo hrozby. U nejistých nebo dominantních jedinců může takový pohled spustit agresi.
Odborníci proto radí: psa mějte neustále v zorném poli, ale dívejte se lehce stranou, nikoli přímo do očí. Sledujte jeho pohyb periferním viděním, vnímejte, zda se k vám přibližuje, štěká, vrčí nebo skáče, ale vyhněte se dlouhému, tvrdému pohledu.
Rozptýlení psa: jak využít předměty, které máte u sebe
V situaci, kdy se pes přiblíží příliš blízko a vy máte pocit, že může zaútočit, může pomoci odvedení jeho pozornosti. Pokud u sebe držíte tašku, láhev s vodou, batoh, svetr či botu, může se z nich stát užitečný prostředek, jak získat několik cenných vteřin.
Experti doporučují: hoďte předmět stranou od svého těla, ne přímo na psa. Cílem není zvíře zasáhnout nebo ho zranit, ale zaujmout ho něčím jiným. Pes se může rozhodnout předmět prozkoumat, čímž získáte příležitost se pomalu a klidně vzdálit.
Jedno slovo, které může rozhodnout: síla pevného hlasu
Jak správně promluvit k rozrušenému psovi
Pokud se pes i přes váš klidný postoj nadále chová agresivně, vstupuje do hry to, co experti označují za jeden z nejdůležitějších nástrojů – pevný, ale klidný hlas. Tón a jistota, se kterou promluvíte, mohou psa zarazit nebo minimálně zpomalit jeho postup.
Postavte se tak, abyste psa měli před sebou, ale stále mírně bokem. Bradu držte nahoře, ramena rovně, neuhýbejte unáhleně dozadu. A pak promluvte krátce a rozhodně.
Odborníci doporučují používat jednoduché povely, které pes běžně zná – i když není váš: „Ne!“ nebo „Stůj!“. Právě tato stručná, jasná slova vyslovená pevným, ne křiklavým tónem mohou u mnoha psů vyvolat naučenou reakci – zastavení nebo zaváhání.
Není nutné křičet. Důležité je, aby hlas zněl sebejistě, hluboce a rozhodně, nikoli hystericky. Pes často reaguje spíše na tón než na samotný význam slov.
Co nikdy nedělat: chyby, které mohou situaci zhoršit
Souhrn doporučení odborníků zároveň ukazuje, čemu je nutné se za každou cenu vyhnout. Nikdy neutíkejte, neotáčejte se psovi zády, neskákejte kolem něj a neprovokujte ho křikem či máváním. Nesnažte se ho kopnout nebo udeřit – takový pokus velmi často spustí plný útok.
Stejně tak se nevyplatí na psa přehnaně šišlat nebo ho zkoušet uklidnit vysokým, roztouženým hlasem. Vystresované zvíře může lidské snahy interpretovat zcela jinak, než zamýšlíte.
Prevence a sdílení informací může zachránit život
Odborníci se shodují, že nejlepší obranou je prevence – respektování prostoru cizích psů, nehlazení neznámých zvířat bez souhlasu majitele, nepřibližování se k psům uvázaným u obchodů či hlídajícím pozemek a správné chování dětí v přítomnosti psů.
Současně ale platí, že i při dodržení všech pravidel se můžete ocitnout v situaci, kdy před vámi stojí rozrušený nebo agresivní pes. V takové chvíli mohou výše popsané rady – od klidného postoje přes vyhnutí se očnímu kontaktu až po pevný povel typu „Ne!“ nebo „Stůj!“ – výrazně snížit riziko útoku nebo alespoň zmírnit jeho následky.
Informace, jak se v podobných situacích chovat, by neměly zůstat jen u odborníků. Znalost několika základních principů může být rozdílem mezi drobným incidentem a tragédií. Sdílení těchto rad v rodině, mezi přáteli i na sociálních sítích může pomoci ochránit nejen vás, ale i vaše okolí.
