Společnost mu dělala mimo jiné známá novinářka Veronika Maschke, se kterou ho podle všeho pojí hlubší vztah než jen letité přátelství. Často spolu tráví čas, a i když Adamec mluví o Veronice s velkou úctou a vděčností, jeho srdce stále nese známky smutku.
Nepřetrhané pouto s bývalou manželkou
Oficiální rozvod s Janou Adamcovou sice zatím neproběhl, ale podle režisérových slov spolu udržují každodenní kontakt, spíše ze zvyku než z lásky. Tento polovičatý stav jako by symbolizoval Adamcovu momentální životní etapu – nezavřená minulost a nejistá budoucnost.
Na přímou otázku, jak se cítí, odpověděl s tichou upřímností: „Mám se blbě, ale žiju.“ Jeho stručné vyjádření vystihuje tíživou atmosféru samoty a zklamání, kterou dnes prožívá.
Radosti v těžkých dnech
Přesto i v těžkých chvílích nachází Jiří Adamec malé radosti. Se smíchem přiznal svou slabost pro kung-pao a pochlubil se, že hned u domu má dvě čínské restaurace, které často navštěvuje.
Aby unikl tíživé realitě, plánuje dovolenou v Egyptě, konkrétně v Hurghadě. Společnost mu budou dělat rodiče jeho stále ještě oficiální manželky, což jen dokazuje, jak složité a spletité vztahy v jeho životě panují.
Závěr
Jiří Adamec svým otevřeným přiznáním ukázal, že ani lidé, kteří se roky pohybovali v centru veřejného dění, nejsou imunní vůči bolestem obyčejného lidského života. Přestože mu osud uštědřil tvrdé rány, nevzdává se a snaží se najít sílu jít dál.
