Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je v České republice přibližně 1,1 milionu lidí v produktivním věku, kteří buď rakovinu prodělali, nebo na ni zemřeli. To ukazuje, jak výrazně nemoc dopadá nejen na zdraví, ale i na ekonomiku, pracovní život a fungování rodin.
Screening zachraňuje životy, přesto se ho lidé bojí nebo ho neznají
Velký význam v boji s rakovinou mají preventivní programy. Právě díky nim se daří odhalovat nádory v raném stadiu – tedy ve chvíli, kdy je léčba často výrazně úspěšnější a méně zatěžující.
Průzkum Všeobecné zdravotní pojišťovny ukázal, že 52 % dotázaných má v rodině někoho, kdo se s rakovinou potýkal. Zároveň ale platí, že jen část lidí tuto zkušenost promění v konkrétní krok: zhruba třetina z těch, kteří mají rakovinu v rodině, se kvůli tomu rozhodla jít na preventivní vyšetření v rámci screeningů.
Jedním z hlavních problémů je informovanost. Přibližně polovina lidí stále neví, co screening znamená. Bez základního porozumění se přitom jen těžko buduje pravidelný návyk chodit na vyšetření, která mohou zachytit nemoc dříve, než se projeví příznaky.
Kolik screeningy reálně odhalí a komu už pomohly
Data z posledních let ukazují, že preventivní programy nejsou formalitou – přinášejí konkrétní výsledky v tisících případů.
Například screening rakoviny prsu podle dostupných údajů za posledních pět let pomohl zachránit životy 25 tisíc žen a umožnil včasné zachycení nádorů. Včasný záchyt zároveň často znamená, že léčba nemusí být tak agresivní a pacientky se vyhnou části náročných postupů.
U rakoviny tlustého střeva a konečníku se za posledních pět let podařilo zachytit téměř 90 tisíc případů. Právě u tohoto typu nádoru přitom platí, že prevence a včasné odhalení mohou zásadně změnit prognózu.
Nověji zavedený screening rakoviny prostaty funguje teprve devět měsíců, ale už přilákal 107 tisíc mužů. Z nich 99 % pokračovalo v dalších vyšetřeních při podezřelém nálezu. U 8,7 % byl zjištěn rizikový nález, což ukazuje, že i program fungující krátkou dobu může rychle odhalit skupinu lidí, kteří potřebují další péči.
Česko nabízí široké spektrum programů, lidé je ale nevyužívají naplno
Česká republika patří mezi země s velmi širokou nabídkou screeningových programů. Týkají se rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, prostaty, děložního hrdla a zmiňována je také slinivka břišní. Řada programů začíná u praktických lékařů a je zaměřena na rizikové skupiny obyvatel.
Zdravotní pojišťovny se snaží účast zvyšovat například pomocí zvacích dopisů nebo benefitů a příspěvků na další služby. Klíčové ale zůstává, aby lidé pozvánky neignorovali a měli jasné informace o tom, co je čeká a proč má vyšetření smysl.
Prevence není jen vyšetření. Velkou roli hraje životní styl
Vedle screeningů odborníci dlouhodobě zdůrazňují i význam každodenních návyků. Podle jejich odhadů lze až 70 % případů rakoviny ovlivnit nebo jim předejít zdravějším životním stylem. Patří sem omezení alkoholu, nekouření, pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava i snížení stresu.
Ukazuje se, že i drobné změny mohou mít smysl. Například během kampaně „Suchej únor“ se letos podle uvedených údajů rozhodlo vynechat alkohol 1,6 milionu Čechů. Takové kroky samy o sobě rakovinu neodstraní, mohou však přispět ke snížení rizik, která se v čase sčítají.
Včasný záchyt může rozhodnout
Rakovině nelze vždy zabránit, ale kombinace prevence, zdravějšího životního stylu a účasti na screeningových programech může riziko významně snížit – a především zvýšit šanci, že se případná nemoc zachytí v době, kdy se dá léčit nejlépe.
Pokud lidé nevědí, na jaké vyšetření mají nárok nebo kdy mají přijít, první krok bývá jednoduchý: probrat prevenci se svým praktickým lékařem nebo gynekologem a ověřit si možnosti u své zdravotní pojišťovny. Včasné rozhodnutí může v praxi znamenat rozdíl mezi krátkým zákrokem a dlouhou, vyčerpávající léčbou.
