„Větší bolest jsem v životě nezažila,“ přiznala později Vanessa. Situace byla natolik vážná, že lékaři v prvních hodinách nedokázali zaručit, zda talentovaná sportovkyně nepřijde o nohu nebo zda jí nehrozí trvalé ochrnutí. Pro celou rodinu začaly nejdelší dny a noci plné panických atak a modliteb.
Krutá cesta z vozíku zpět na nohy
Po náročné plastické operaci v Rakousku následoval další šok. Hojení neprobíhalo podle plánu a Vanessa musela pod kudlu znovu. Místo návratu na sníh přišel invalidní vozík a krutá realita – svaly na noze prakticky zmizely a mladá dívka se musela učit to, co každé malé dítě: jak vůbec přenést váhu a udělat první krok.
Rehabilitace v pražské Vojenské nemocnici byla vyčerpávající nejen fyzicky, ale i psychicky. Andrea Verešová, která se pod tíhou dceřina utrpení sama fyzicky zhroutila, sledovala, jak její dcera bojuje o každý centimetr pohybu. „Nejhorší pocit je, když nevíte, jestli vaše dítě bude ještě vůbec někdy chodit,“ svěřila se tehdy zdrcená modelka. Vanessa strávila měsíce v bolestech, s francouzskými holemi a masivní ortézou, zatímco snowboard v koutě pokrývala vrstva prachu.
Odklon od slávy k medicíně a vědě
Dnes, v únoru 2026, je Vanessa znovu na nohou, ale její pohled na svět se od základu změnil. Zranění, které jí vzalo sportovní kariéru v rozkvětu, jí paradoxně otevřelo oči jiným směrem. I když má půvabu na rozdávání, mola a blesky fotoaparátů ji nelákají. Stejně tak zůstává velký otazník nad jejím návratem k profesionálnímu snowboardingu. Bolestná zkušenost z nemocničních pokojů v ní totiž probudila úplně jinou vášeň.
Vanessa, která už na střední škole exceluje se samými jedničkami, našla nový cíl v medicíně a vědě. „Zranění mi dalo čas na studium, které mě neuvěřitelně baví,“ přiznala. Fascinuje ji svět, kde rozhodují znalosti a schopnost pomáhat druhým – možná právě proto, že sama zažila, jaké to je, když váš život závisí na umění lékařů.
Silnější než kdy dřív
Příběh Vanessy Volopichové je důkazem, že pád na samotné dno nemusí znamenat konec. I když musela odložit snowboard a čelit strachu z invalidity, z nemocničního lůžka vstala jako dospělá, cílevědomá žena. Už není jen tou „krásnou dcerou“, ale inspirací pro všechny, kteří ztratili půdu pod nohama. Vanessa dnes stojí pevně – možná už ne na sněhu, ale na cestě za kariérou, která má mnohem hlubší smysl než sportovní medaile.
