Deset let budovali společný život. Tři děti, dům, sny o rodinném štěstí. Ale stačila jediná chyba – neochránil svou rodinu před vlastním otcem. Teď sedí sám a prosí o druhou šanci. Dostane ji?
Je mi třicet čtyři a sedím sám ve vlastním domě, který jsme s Janou společně budovali. Všude ticho. Hodiny na stěně pravidelně tikají, ale jejich zvuk jen zesiluje samotu. Jana odešla. Vzala naše tři syny a odjela k matce do Kladna. A já tu zůstal. Sám. V domě, který měl být naším společným domovem.
S Janou jsme byli spolu deset let. Potkali jsme se na sociálních sítích. Nejdřív pár zpráv, schůzky, a pak už se to všechno rozběhlo. Do roka byla svatba. Krátce nato přišel na svět náš první syn – Adam. Tenkrát jsme oba věřili, že všechno zvládneme. Byli jsme šťastní.
