Imunolog Dr. Anthony Fauci, uznávaný výzkumník stárnutí João Pedro de Magalhães i miliardář a investor Christian Angermayer veřejně přiznávají, že vitamín D užívají pravidelně. Angermayer ho řadí mezi několik málo postupů, které mají podle současných poznatků reálný a ověřený vliv na zpomalení stárnutí organismu.
Podle dostupných studií totiž vitamín D významně ovlivňuje imunitní systém a dlouhodobě může přispívat ke snížení rizika některých druhů rakoviny. Nejde tedy jen o „vitamín na kosti“, jak bývá často zjednodušeně označován, ale o klíčového hráče v mnoha procesech v těle.
Proč je vitamín D pro tělo tak zásadní
Silné kosti, méně zánětů, klidnější svaly
Hlavním úkolem vitamínu D je zajištění vstřebávání vápníku ve střevech. Bez něj tělo nedokáže plně využít vápník z potravy, a pokud ho nemá dostatek, začne si ho brát z vlastních zásob – tedy z kostí. Ty pak postupně slábnou, řídnou a stávají se náchylnější k prasklinám a zlomeninám.
Výzkumy opakovaně potvrzují, že starší lidé užívající doplňky vitamínu D v dávkách 400 až 800 IU denně mají znatelně nižší riziko zlomenin. V praxi to znamená méně pádů s fatálními následky, méně operací kyčlí a delší samostatnost ve stáří.
Vitamín D ale nepracuje jen v kostech. Pomáhá předcházet bolestivým svalovým křečím, tlumí zánětlivé procesy v těle a podporuje správnou funkci imunitního systému. Právě chronický zánět je dnes spojován s celou řadou civilizačních onemocnění – od srdečně-cévních chorob až po některé typy nádorů.
Kolik vitamínu D vlastně potřebujeme?
Odborné společnosti se shodují, že děti i dospělí do 69 let by měli denně přijmout přibližně 600 IU vitamínu D. Pro většinu zdravých lidí je to množství, které při vhodné kombinaci slunečního záření a stravy není nereálné – praxe však ukazuje, že deficit je velmi častý.
Endokrinolog Dr. John Bilezikian z Columbia University Medical Center upozorňuje, že během letních měsíců většina lidí doplňky vitamínu D nepotřebuje, pokud tráví venku dostatek času. Podle něj stačí zhruba 15 až 20 minut denního pobytu na slunci, kdy je odkrytá část pokožky (obličej, paže, případně nohy). Tělo si v takovém případě dokáže vitamín D vyrobit samo.
Slunce nestačí každému: kdo je v riziku nedostatku
Realita moderního života je ale jiná než ideální lékařská doporučení. Mnoho lidí tráví většinu dne v kancelářích, autech nebo doma a na přímé slunce se dostanou jen minimálně. Právě u nich vzniká vyšší riziko nedostatku vitamínu D.
Odborníci upozorňují na skupiny, které mohou potřebovat doplňovat vitamín D celoročně:
– lidé, kteří se zřídka vystavují slunci nebo se mu záměrně vyhýbají co nejvíce
– jedinci s jídelníčkem chudým na potraviny obsahující vitamín D
– starší lidé, u nichž klesá schopnost kůže tvořit vitamín D
– osoby s tmavší barvou pleti, které přirozeně produkují méně vitamínu D při stejné dávce slunečního záření
Co jíst, když chcete zlepšit příjem vitamínu D
Vitamín D obsahují i tučné ryby jako losos nebo tuňák, ale také hovězí maso, mléko a vaječné žloutky.
Právě tučné mořské ryby patří mezi nejbohatší přirozené zdroje vitamínu D. Dále se nachází v některých druzích masa, mléčných výrobcích a ve vaječných žloutcích. Přesto je pro mnoho lidí obtížné dosáhnout pouze stravou na doporučené denní množství, zvláště pokud ryby nepatří k běžné součásti jejich jídelníčku.
Starší lidé potřebují víc. Ale pozor na předávkování
S přibývajícím věkem klesá schopnost organismu vytvářet vitamín D v kůži i efektivně ho využívat. Proto experti doporučují, aby lidé nad 70 let zvýšili denní příjem na přibližně 800 IU. U této věkové skupiny může správná hladina vitamínu D rozhodovat o tom, zda pád skončí jen modřinou, nebo vážnou zlomeninou s dlouhou hospitalizací.
Zároveň ale lékaři varují před představou, že „čím více, tím lépe“. Nadměrné dávky vitamínu D mohou být nebezpečné. Pokud ho tělo dostává příliš, může docházet k hromadění vápníku v ledvinách, srdci, cévách, krvi či plicích. Takový stav může vést k poškození orgánů, poruchám srdečního rytmu i k selhání ledvin.
Podle údajů National Institutes of Health je za bezpečnou horní hranici považováno 4 000 IU vitamínu D denně u dospělých. Vyšší dávky by měly být vždy pod lékařským dohledem a na základě laboratorního vyšetření hladiny vitamínu D v krvi.
Neviditelný spojenec dlouhověkosti
Vitamín D se neprojevuje okamžitým efektem, neodstraní vrásky ani nevrátí čas o desítky let zpět. Přesto ho lékaři označují za jedno z nejjednodušších a nejlépe podložených opatření, jak podpořit dlouhý a relativně zdravý život. Kombinace rozumného pobytu na slunci, pestré stravy a v případě potřeby i doplňků stravy může znamenat rozdíl mezi aktivním stářím a životem poznamenaným častými zlomeninami, infekcemi a chronickými potížemi.
Rozhodující je přitom rovnováha: ani ignorování vitamínu D, ani bezhlavé užívání vysokých dávek bez kontroly není cestou k dlouhověkosti. Kdo chce skutečně něco udělat pro své budoucí zdraví, měl by se o svůj stav zajímat včas – ideálně ve spolupráci s lékařem, který může doporučit vyšetření i vhodné dávkování.
