Mezi nejproblematičtější případy patří volání s požadavkem na vystavení receptu. Mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová k tomu říká: „Lidé si často myslí, že k nim přijedeme a dáme jim recept, nebo že jim ho pošleme na mobil. To ale není naše práce,“ uvedla.
„Nemají ani teploměr.“ Záchranáři narážejí na chybějící základní vybavení
Podle záchranářů tento trend ukazuje i další problém: část domácností nemá připravené ani základní prostředky pro zvládnutí běžných zdravotních potíží. Operátoři se při hovorech opakovaně dozvídají, že volající doma nemají ani teploměr nebo léky proti bolesti.
„Někteří volající si nevědí rady ani s drobnými zdravotními potížemi, jako je mírně zvýšená teplota, vytažení třísky nebo zastavení drobného krvácení,“ popsala Bothová. A doplnila: „S takovými případy se setkáváme denně.“
Jihomoravská záchranná služba v loňském roce přijala 188 tisíc tísňových volání. V praxi to znamená zhruba 600 hovorů denně a přibližně 300 výjezdů denně.
Co by měla obsahovat domácí lékárnička
Záchranáři apelují na veřejnost, aby si lidé doma vytvořili základní lékárničku. Nejde o nic složitého ani drahého – klíčové je mít po ruce věci, které pomohou překlenout první hodiny potíží a zároveň umožní lépe posoudit, zda je nutná návštěva lékaře.
Doporučený základ podle záchranářů
V domácnosti by podle doporučení neměly chybět zejména: teploměr, léky proti horečce a bolesti, přípravky na alergie, prostředky na střevní potíže, dezinfekce a obvazový materiál.
„Obsah lékárničky by měl být přizpůsoben věku členů domácnosti, například pokud jsou v rodině malé děti, a také zdravotním predispozicím,“ zdůraznila Bothová.
Zbytečný výjezd může chybět tam, kde jde o život
Záchranáři připomínají, že i když se snaží pomoci každému, kapacity systému nejsou neomezené. Ředitelka jihomoravských záchranářů Hana Albrechtová upozorňuje, že posádky často suplují práci praktických lékařů nebo lékařských pohotovostí.
„Rádi pomůžeme při akutních potížích, ale komplikují nám práci situace, kdy volající záměrně přehánějí závažnost stavu, aby získali výhodu. Posádka pak na místě zjistí, že výjezd nebyl nutný, a mezitím může chybět tam, kde jde skutečně o život,“ varovala Albrechtová.
V loňském roce jihomoravská záchranná služba uskutečnila více než 108 tisíc výjezdů, přičemž část z nich podle záchranářů mohla být zbytečná.
Kdy volat 155 a kdy raději jinam
Záchranáři zároveň zdůrazňují, že rozumějí obavám lidí, kteří se mohou cítit ohroženi nebo situaci vyhodnotí jako vážnou. Operátoři se proto snaží volajícím poradit, jak postupovat u méně závažných problémů. Bothová popisuje přístup záchranné služby takto: „Snažíme se jim poradit, co mohou použít z lékárničky, co si koupit v lékárně nebo kdy navštívit praktického lékaře. Pokud se jejich stav zhorší, doporučujeme jim, aby znovu zavolali,“ uvedla.
Záchranná služba má být první volbou ve chvíli, kdy jde o náhlé a závažné zhoršení zdravotního stavu. Naopak u běžných potíží, které lze řešit domácí lékárničkou nebo konzultací s praktickým lékařem, může volání na 155 znamenat zbytečné zatížení systému – a v krajním případě i zdržení pomoci pro někoho, kdo ji potřebuje okamžitě.
