V československé historii má výjimečné místo salonní vůz Aza 80 – vůz, který je neodmyslitelně spojen především se jménem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.
Dar k osmdesátinám: Aza 80 pro T. G. Masaryka
Masaryk dostal ke svým 80. narozeninám mimořádný dar: salonní vůz Aza 80. Do provozu byl slavnostně uveden 7. března 1930 – tedy přesně v den prezidentových narozenin. Vyrobila jej renomovaná firma Ringhoffer ze Smíchova, která tehdy patřila k absolutní evropské špičce ve výrobě osobních železničních vozů.
Nešlo o běžný vagon upravený pro komfort. Aza 80 vznikl jako promyšlený reprezentativní prostor, který měl splnit požadavky na pohodlí, technické vybavení i odpovídající úroveň pro státní návštěvy a oficiální cesty.
Luxusní interiér a technika, která předběhla dobu
Interiér vozu navrhl architekt Josef Jonáš a důraz se kladl nejen na reprezentativní vzhled, ale i na moderní technická řešení. Aza 80 byl vybaven vymoženostmi, které tehdy rozhodně nebyly samozřejmostí: nechybělo rádio ani telefon.
Impozantní byla i jeho výkonnost. Vůz měl dosahovat maximální rychlosti 140 kilometrů za hodinu, což byl na svou dobu mimořádně vysoký standard a jasný signál, že Československo chce držet krok s nejvyspělejšími zeměmi Evropy.
Svědek dějin: Masarykovy cesty i poslední jízda
Salonní vůz Aza 80 se brzy stal pravidelnou součástí prezidentských cest. Masaryk v něm často cestoval po Československu i do zahraničí na státní návštěvy. Vůz tak nebyl jen „pohodlným dopravním prostředkem“, ale také tichým svědkem politických jednání, přesunů státníků a okamžiků, které formovaly obraz mladé republiky.
Silnou symboliku získal i na konci Masarykova života. Aza 80 byl součástí pohřebního vlaku z Prahy do Lán, kde byl prezident Masaryk pohřben. Vůz, který jej doprovázel při mnoha cestách, tak figuroval i při jeho poslední cestě.
Protektorát, návrat Beneše a služba státu až do 60. let
Ani po Masarykově éře vůz nezmizel z dějin. V období protektorátu jej využíval prezident Emil Hácha. V dramatickém květnu roku 1945 pak Aza 80 sehrál další významnou roli: přepravil prezidenta Edvarda Beneše do Prahy.
Vůz zůstal ve státní službě dlouhá desetiletí. Pro státní účely sloužil až do roku 1967, kdy byl vyřazen a nahrazen novějším vozem. Tím se zdálo, že jeho příběh na kolejích končí.
Těsně před šrotem: záchrana v roce 1969
Skutečný zlom přišel v roce 1969. Aza 80 byl tehdy zachráněn před sešrotováním díky technickému náměstkovi železničních opraven v Českých Velenicích Jiřímu Sedláčkovi. Právě jeho zásah rozhodl o tom, že se z historického unikátu nestal jen další kus kovu v hutích.
Po revoluci a následné privatizaci podniku prošel vůz kompletní rekonstrukcí v českých opravnách. Díky tomu se zachoval nejen jako technická památka, ale i jako autentická připomínka doby, kdy byl vlak jedním z nejviditelnějších symbolů prestiže a státnosti.
Kde Aza 80 vidět dnes
Dnes je salonní vůz Aza 80 umístěn v Muzeu ČD v Lužné u Rakovníka. Návštěvníci tak mají možnost vidět zblízka kus československé historie, který se dotýkal nejvyšších pater politiky a zároveň odrážel technickou vyspělost své doby.
Příběh Aza 80 připomíná, že některé předměty nejsou jen exponáty – jsou to pamětníci. A v tomto případě jde o pamětníka, který vozil prezidenty, přežil zvraty 20. století a nakonec unikl i hrozbě sešrotování.
