Dalším častým důvodem jsou odlišné spánkové návyky a biorytmy. Zatímco jeden partner může být "sova" a chodit spát pozdě, druhý je "skřivan" a vstává brzy. Tyto rozdíly mohou vést k narušení spánku obou partnerů.
Oddělené spaní však nemusí znamenat ochlazení vztahu. Naopak, může přispět k jeho zlepšení. Páry, které spí odděleně, často uvádějí zvýšení kvality spánku, což vede k lepší náladě a celkové spokojenosti ve vztahu. Je však důležité, aby partneři nezanedbávali intimitu a našli si čas na společné aktivity mimo ložnici.
V konečném důsledku je rozhodnutí o společném či odděleném spaní individuální a mělo by vycházet z potřeb a preferencí obou partnerů. Klíčem k úspěšnému vztahu je otevřená komunikace a vzájemný respekt.