Po čtyři měsíce žili ve svém dodávkovém voze, než se jim podařilo získat místo v útulku pro bezdomovce. Během této doby se vztahy s manželovou matkou zhoršily, protože cítili, že je v době nouze opustila. Když požádali manželovu sestru o možnost se u ní osprchovat, setkali se s odmítnutím, přestože nabízeli finanční kompenzaci. Manželka uvedla: "Byli jsme považováni za nežádoucí jen proto, že jsme měli přes 30 let, tři děti a byli jsme v obtížné situaci." Tato slova odrážejí hluboké zklamání z reakce rodiny v době, kdy potřebovali pomoc nejvíce.
Navzdory těmto překážkám se manželé rozhodli nevzdat se a tvrdě pracovali na zlepšení své situace. Postupně si vybudovali nový domov od základů, oba našli stabilní zaměstnání a dokonce založili vlastní podnikání, aby zvýšili své příjmy. Tato transformace z života v dodávce k finanční stabilitě byla pro ně zdrojem obrovské hrdosti, zvláště když toho dosáhli bez podpory svých rodin.
Osud však někdy přináší nečekané zvraty. Po několika letech, kdy se jejich situace stabilizovala, se u jejich dveří objevila manželova matka, tentokrát ona potřebovala pomoc. Přestože si manželé pamatovali, jak byli v minulosti odmítnuti, rozhodli se jí pomoci. Tento čin ukazuje jejich velkorysost a schopnost odpustit, navzdory minulým křivdám.
Tento příběh zdůrazňuje důležitost rodinné podpory v těžkých časech a ukazuje, jak důležité je neztrácet naději a pracovat na zlepšení své situace, i když se zdá být bezvýchodná. Také připomíná, že naše činy mají důsledky a že laskavost a soucit by měly být vždy na prvním místě, protože nikdy nevíme, kdy sami budeme potřebovat pomoc.
