V následujícím přehledu se podíváme na několik typicky konfliktních (a často velmi vtipných) oblastí: od drobků na stole přes řízení auta a nákupy až po praní, úklid či pánské a dámské jízdy. Vše na základě běžných, dobře známých situací z reálného života, ve kterých se mnoho čtenářů bez problémů pozná.
Odrobinky z jídla: neviditelný nepřítel domácí pohody
Na první pohled jde o detail – pár drobků po večeři. V mnoha domácnostech se z něj ale stává téma na dlouhé debaty.
Muž: Pro řadu mužů je snaha udržet drobky výhradně na talíři téměř nadlidský výkon. Nějaké to smítko spadne na stůl nebo na podlahu a běžný chlap tuto skutečnost přejde s ledovým klidem. V jeho očích nejde o problém, který by vyžadoval okamžitou reakci, ale o běžnou „daň“ za jídlo.
Žena: Naproti tomu mnoho žen jako by mělo zabudovaný neomylný „drobkový radar“. Dokážou zaznamenat i mikroskopické kousky jídla, které se nedostaly tam, kam měly. V tu chvíli se často rozjíždí dlouhé vysvětlování, proč je pořádek důležitý, někdy doplněné i výhrůžkami typu „příště si budeš uklízet sám“. Následuje výzva k okamžité nápravě, dokud je „škoda“ čerstvá.
Řízení: multitasking versus soustředění
Za volantem se rozdíly mezi pohlavími projevují možná ještě výrazněji než u jídelního stolu. Nejde přitom jen o styl jízdy, ale i o to, co všechno jsou muži a ženy ochotni během řízení dělat.
Muž: Pro mnohé muže není samotné vedení vozidla žádná zvláštní disciplína. Považují se za mistry multitaskingu a během jízdy dokážou současně:
– telefonovat,
– jíst oběd s příborem,
– sledovat auta i kolemjdoucí ženy,
– na smartphonu se dívat na fotbal,
– bavit děti na zadních sedadlech,
– a zároveň „cenzurovaně“ křičet na všechny řidiče, kteří jim překážejí v plynulé jízdě.
Žena: U žen je situace často opačná. Prioritou je bezpečné řízení a soustředění na silnici. Menší technické potíže se snaží ignorovat, aby dojely v klidu do cíle. Jakmile se však objeví vážnější problém, mnoho žen raději auto odstaví ke krajnici a situaci řeší jinak – například zavoláním odtahu nebo odjezdem taxíkem.
Nákupní strategie: přesný plán versus „to se bude hodit“
Nákupy patří k nejčastějším zdrojům drobných domácích neshod. Zatímco muži se často vidí jako racionální plánovači, ženy bývají flexibilnější – a občas i spontánnější.
Muž: Mnoho mužů přistupuje k nakupování jako k logistickému úkolu. Ještě před odchodem do obchodu si v klidu projdou akční letáky na počítači, zkontrolují ceny a připraví si seznam. V obchodě pak přesně plní plán: vezmou položky ze seznamu a odcházejí. Nic navíc, žádné impulzivní přidávání „výhodných“ produktů.
Žena: I ženy si samozřejmě často připraví seznam. Rozdíl však nastává ve chvíli, kdy vstoupí do obchodu. Kromě všeho, co je napsáno, se do košíku snadno dostanou i položky, které „nešlo nechat v regále“, protože byly v akci. A když už je tam sleva na kabelku, která se dokonale hodí k pastelovým šatům ve skříni, je podle logiky mnoha žen prakticky povinností ji vzít.
Péče o prádlo: krizový režim proti promyšlenému systému
Další kapitolou věčného souboje pohlaví je praní a péče o oblečení. Přístup mužů a žen bývá často diametrálně odlišný.
Muž: U mužů se praní většinou spouští ve chvíli, kdy ve skříni nezbyde nic čistého. V tu chvíli sebere celou hromadu špinavého prádla, bez většího třídění ji vloží do pračky, zapne program, usuší obsah a pak všechno jednoduše přesune zpět do skříně. Jakmile se situace opakuje a skříň znovu zeje prázdnotou, postup je totožný – celý cyklus se rozjede nanovo.
Žena: Mnoho žen má naopak detailně propracovaný systém praní. Jednotlivé barvy a typy prádla mají rozdělené na konkrétní dny, kdy se perou. Po vyprání sledují, aby prádlo nezůstalo v pračce příliš dlouho, pečlivě ho rozvěsí, následně podle osvědčeného postupu poskládají, vyžehlí a roztřídí do skříní. Výsledkem je dokonale upravené oblečení, které vypadá, jako by právě vyšlo z katalogu.
Pánská a dámská jízda: rychlá akce versus velké přípravy
Rozdíly v přístupu se výrazně ukazují i při odchodu za zábavou. Pánský a dámský večer má často úplně jiný scénář už dlouho předtím, než začíná.
Muž: Pro muže bývá večerní posezení s kamarády spíše spontánní záležitostí. Přežije běžný pracovní den, večer bez velkých příprav skočí do sprchy, použije antiperspirant, prohrábne vlasy rukou a odchází. Následující den se s přáteli snaží poskládat mozaiku z toho, co se vlastně dělo, a smát se nad střípky vzpomínek.
Žena: U žen je situace jiná. Často si musí zajistit, aby mohly z práce odejít o něco dříve, protože příprava na dámský večer je malý rituál. Začíná koupelí, pokračuje výběrem outfitu, úpravou účesu, líčením, laděním doplňků, kabelky a lodiček. Do podniku pak dorazí sice o něco později, ale většinou v souladu s ostatními – i kamarádky totiž mívají podobné zpoždění. Následující den pak rozebírají nejen muže, které potkaly, ale občas i jedna druhou.
Úklid domácnosti: jednorázová akce vs. nepřetržitý provoz
Domácí práce jsou dalším polem, kde se ukazuje odlišné nastavení mužů a žen. Zatímco muži často fungují v režimu „když už to jinak nejde“, ženy mají tendenci udržovat pořádek průběžně.
Muž: Mnoho mužů začne uklízet až ve chvíli, kdy už není z čeho jíst nebo kam šlápnout. Když dojde čisté nádobí, pustí se do mytí. Při tom zjistí, že by bylo dobré vynést koš. Jakmile se pro něj sehne, všimne si chomáčů prachu na zemi, a tak vezme do ruky vysavač. Tato „úklidová vlna“ však většinou proběhne jen jednou za několik týdnů.
Žena: U žen je úklid spíše nepřetržitý proces. Po každém jídle ručně umývají nádobí, často proto, aby zbytečně nezatěžovaly myčku. Koš vynášejí při odchodu z domu, aniž by čekaly, až bude přetékat – stačí, aby byl přibližně ze dvou třetin plný. O vysávání se sice může starat robotický vysavač, ale podlahy je podle mnoha žen nutné projít alespoň jednou za pár dní ještě bezdrátovým vysavačem. A v sobotu přichází na řadu klasický, šňůrový vysavač a další práce, o kterých řada mužů ani netuší, že existují, ale pro spokojený život v domácnosti jsou nezbytné.
Věděli jste, že …
… v případě úklidu auta je to přesně naopak?
Pokud jde o pořádek ve voze, role se často obracejí. Muži bývají v péči o auto mnohem důslednější. Někteří z nich si potrpí na takovou čistotu, že při nastupování doslova „rozdávají pantofle“, aby někdo náhodou nezašpinil koberečky. Ženy naopak auto často berou spíše jako praktický dopravní prostředek, který stačí uklidit a umýt jednou za několik měsíců.
Závěr: kdo je vítěz a kdo poražený?
Rozdílné přístupy mužů a žen k běžným situacím neznamenají, že jedno pohlaví je lepší než druhé. Vedou jen k odlišným výsledkům – někdy praktičtějším, jindy esteticky dokonalejším, občas chaotickým, ale velmi často úsměvným.
Popisované situace jsou inspirovány skutečným životem a ukazují, jak snadno se můžeme v každodenním provozu dostat do konfliktu – nebo se naopak zasmát tomu, jak rozdílně vnímáme stejný problém. Autor se snaží „naložit“ oběma stranám stejně, bez zvýhodňování mužů či žen. V konečném důsledku totiž platí, že jedno pohlaví bez druhého jen těžko funguje. Tam, kde jeden tápe, druhý často září – a právě v tom může být skutečná síla společného soužití.
