Podle SCC právě noční můry mohou být jedním z prvních signálů, že trpíte poruchou dýchání ve spánku, takzvaným obstrukčním spánkovým apnoem (OSA). Jde o stav, kdy se během spánku opakovaně uvolňují svaly v oblasti krku natolik, že dojde k částečnému nebo úplnému zablokování dýchacích cest. Následkem jsou krátké zástavy dechu, které si postižený člověk často vůbec neuvědomuje – přesto zásadně zatěžují jeho organismus.
Když se dusíte ve snu: typické noční můry při spánkové apnoi
Experti z SCC vysvětlují, že lidé se spánkovou apnoí mají mnohem častěji extrémně živé a děsivé sny, které se točí kolem nedostatku vzduchu nebo nemožnosti se nadechnout. Mozek se tímto způsobem snaží upozornit na skutečnou fyzickou hrozbu – nedostatečné okysličování organismu během spánku.
Pracovníci SCC popsali typické motivy těchto nočních můr následovně: „K běžným typům nočních můr u lidí s apnoí patří sny o uškrcení a udušení, sny o pokusu nadechnout se pod vodou nebo ve vesmíru a sny o ucpaném potrubí a uvíznutí ve výtahu.“ Pokud se vám podobné sny vracejí opakovaně a probouzíte se s pocitem dušení, bušením srdce nebo extrémní únavou, nejde o detail, který by bylo radno přehlížet.
Odborníci proto doporučují, aby lidé, kteří často zažívají takovéto noční můry, vyhledali lékaře a zmínili se mu konkrétně i o obsahu snů. Může jít o důležitý dílek skládačky při odhalování spánkové apnoe, zejména pokud se přidávají i další příznaky.
Více nočních můr, horší nálada: co ukázaly studie
Na souvislost mezi spánkovou apnoí a obsahem snů se zaměřila i řada vědeckých studií. Výzkum publikovaný v časopise Journal of Clinical Sleep and Medicine zjistil, že pacienti s OSA mají sny, které jsou výrazně emocionálně negativnější než sny lidí bez této poruchy. Nejde tedy jen o občasnou nepříjemnou noční můru, ale o celkový posun snového prožívání k temnějším, úzkostnějším scénářům.
Pokud na sobě pozorujete, že vaše sny jsou dlouhodobě tíživé, plné strachu, dusivých situací nebo pocitu ohrožení a zároveň se v běžném životě potýkáte s únavou, bolestmi hlavy či podrážděností, měli byste se o tom zmínit svému praktickému lékaři nebo specialistovi na spánkovou medicínu. Vyšetření může odhalit spánkovou apnoi, která se často roky skrývá za neurčitými potížemi.
Vědci navíc upozorňují, že živé noční můry spojené se spánkovou apnoí mohou zásadně ovlivnit psychiku i v bdělém stavu. Lidé s neléčenou OSA častěji trpí denní úzkostí a depresivní náladou. Tyto stavy však často nejsou rozpoznány jako důsledek poruchy spánku, ale jsou přičítány pouze stresu, pracovnímu vypětí nebo osobním problémům.
Den plný únavy: deprese, úzkost a nadměrná ospalost
Podle dostupných dat je jedním z hlavních mechanismů, který spojuje spánkovou apnoi s psychickými obtížemi, nadměrná denní ospalost (EDS – excessive daytime sleepiness). Častá mikroprobuzení během noci – často právě v důsledku zástav dechu – způsobují, že spánek není dostatečně hluboký a regenerační. Člověk pak vstává neodpočatý a unavený, i když strávil v posteli celou noc.
Autoři studie zveřejněné v časopise Frontiers in Psychology upozorňují, že „výzkum ukázal vysokou míru deprese u pacientů s OSA“. Dlouhodobý nedostatek kvalitního spánku tak může přispívat k rozvoji depresivních stavů, zhoršovat soustředění a snižovat celkovou kvalitu života. **Člověk se pak může ocitnout v bludném kruhu**, kdy špatný spánek zhoršuje psychiku a zhoršená psychika dále narušuje spánek.
Zajímavým paradoxem je, že ačkoli lidé se spánkovou apnoí mívají více nočních můr, **často si své sny vůbec nepamatují**. Nedávná studie ukázala, že sny si vybavuje pouze 43,2 % pacientů s OSA, zatímco u lidí bez této poruchy je to 71,4 %. Vysvětlením je pravděpodobně narušený spánkový cyklus – časté probouzení a zástavy dechu mění strukturu spánku a zkracují dobu, kterou člověk tráví v REM fázi, tedy ve fázi typicky spojené se sněním.
REM fáze pod útokem: kdy je apnoe nejnebezpečnější
Spánková apnoe se může vyskytnout v jakékoli fázi spánku, ale **výzkumy naznačují, že nejrizikovější je právě REM fáze**, kdy jsou sny nejživější a mozek nejaktivnější. Studie z roku 2017 zveřejněná v časopise Current Opinion in Pulmonary Medicine ukázala, že během REM dochází ke zvýšené tendenci kolapsu horních cest dýchacích.
V této fázi jsou totiž svaly v těle přirozeně více uvolněné, což je důležité pro to, aby se tělo během snění nehýbalo podle toho, co se odehrává v mozku. U lidí se sklonem ke spánkové apnoi však toto uvolnění může znamenat, že se dýchací cesty častěji „zavírají“. **Výsledkem jsou opakované zástavy dechu, pokles okysličení krve a častá mikroprobuzení**, která si postižený obvykle nepamatuje, ale jeho organismus je vnímá jako silný stres.
Nenápadné signály spánkové apnoe: nejde jen o chrápání
Samotné noční můry nestačí k diagnóze, ale **v kombinaci s dalšími příznaky mohou tvořit velmi výmluvný obraz**. Lékaři upozorňují na několik typických projevů obstrukční spánkové apnoe, které byste neměli ignorovat:
– náhlá probuzení s pocitem dušení nebo nedostatku vzduchu
– výrazná denní ospalost, usínání při sledování televize, v MHD či dokonce za volantem
– bolesti hlavy po probuzení
– sucho v ústech po ránu
– snížené libido a celkový pokles sexuální touhy
– vysoký krevní tlak, často hůře léčitelný
– potíže se soustředěním, zapomnětlivost, zpomalené reakce
Velmi častým signálem je také **chrápání**, zejména pokud je nepravidelné a přerušované „tichými pauzami“, během nichž postižený ve skutečnosti nedýchá. Odborníci z renomované kliniky Mayo v Minnesotě k tomu uvádějí: „Při obstrukčním spánkovém apnoe je chrápání obvykle nejhlasitější, když spíte na zádech a utichne, když se otočíte na stranu.“ Partner nebo partnerka si často všimnou, že chrápání střídají znepokojivá období úplného ticha, po nichž následuje hlasité zalapání po dechu.
Kdy vyhledat lékaře a proč to neodkládat
Pokud se u vás kombinují **opakované noční můry s motivy dušení**, výrazná denní únava, problémy se soustředěním a chrápání, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Prvním krokem bývá návštěva praktického lékaře, který vás může odeslat do specializovaného spánkového centra. Tam se provádí podrobné vyšetření spánku, obvykle formou celonočního monitorování.
Neléčená spánková apnoe není jen nepříjemnost, ale **závažný zdravotní problém**. Zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, srdečního infarktu, cévní mozkové příhody, poruch srdečního rytmu i dopravních nehod v důsledku mikrospánku. Přesto zůstává mnoho pacientů nediagnostikovaných – své potíže přičítají věku, stresu nebo „špatnému spánku“.
Sny mohou být jedním z mála signálů, jimiž se tělo snaží upozornit, že se během noci děje něco nebezpečného. **Pokud se ve snech opakovaně dusíte, topíte nebo marně hledáte vzduch, není to jen hororový scénář z hlavy – může to být reálné varování vašeho organismu.** V takovém případě je bezpečnější nečekat, až se situace zhorší, a nechat se odborně vyšetřit.
