V debatách na sociálních sítích i v různých diskusních fórech se objevují varování před „škodlivým zářením“ a „neviditelným nebezpečím“ bezdrátových technologií. Aby bylo možné tyto obavy posoudit, je nutné porozumět tomu, jak Bluetooth vůbec funguje a jaký typ záření používá.
Jak vlastně funguje Bluetooth: jaké záření používají sluchátka?
Neionizující versus ionizující záření
Technologie Bluetooth využívá rádiofrekvenční (RF) elektromagnetické záření o nízkém výkonu, které slouží k bezdrátovému přenosu dat na krátkou vzdálenost – typicky v řádu metrů. Pracuje v pásmu přibližně 2,4 až 2,485 GHz, tedy ve stejném frekvenčním rozsahu, v jakém fungují například Wi-Fi sítě nebo některé další domácí bezdrátové technologie.
Podstatné je, že tato frekvence spadá do kategorie neionizujícího záření. Na rozdíl od ionizujícího záření, jako jsou například rentgenové paprsky nebo gama záření, neionizující záření nemá dostatek energie k tomu, aby vyrazilo elektrony z atomů či molekul v tkáních. Právě ionizace je přitom mechanismem, který může přímo poškodit DNA a vést ke vzniku nádorových onemocnění.
Jinými slovy: Bluetooth sluchátka pracují s typem záření, které není schopné přímo „rozbíjet“ molekuly v lidském těle. To ovšem neznamená, že vědci otázku jejich bezpečnosti ignorují – naopak, téma se dlouhodobě sleduje v řadě studií.
Rádiofrekvenční záření a rakovina: co říkají WHO a IARC
Diskuse o možných rizicích zařízení Bluetooth se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Vychází ze širšího zkoumání účinků rádiofrekvenčního záření na lidské zdraví, zejména v souvislosti s mobilními telefony.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), zařadila v roce 2011 elektromagnetická pole v rozsahu RF do kategorie „možná karcinogenní pro člověka“ (skupina 2B). Tato skupina zahrnuje faktory, u nichž existují omezené důkazy o karcinogenitě u lidí a nedostatečné či rozporuplné důkazy ze studií na zvířatech.
Kategorie 2B mimo jiné zahrnuje například také nakládanou zeleninu tradičního typu nebo výfukové plyny z motorů spalujících benzín. Nejde tedy o potvrzení, že daný faktor rakovinu způsobuje, ale o upozornění, že nelze zcela vyloučit možné riziko a je nutný další výzkum.
Důležité je také zdůraznit, že tato klasifikace se vztahovala především na dlouhodobé používání mobilních telefonů, které vyzařují vyšší úrovně RF energie než Bluetooth sluchátka. Přesto se vědecké týmy zaměřily i na samotná zařízení Bluetooth, aby ověřily, zda i jejich používání nemůže být problémem.
Co zjistily studie o Bluetooth a zdraví
Epidemiologické studie: sledují se lidé, nikoli laboratorní modely
Jedním z nejcitovanějších projektů je rozsáhlý výzkum amerického National Toxicology Program (NTP), zveřejněný v roce 2018. Tato studie zkoumala laboratorní potkany vystavené velmi vysokým úrovním rádiofrekvenčního záření, které měly simulovat extrémní podmínky při používání mobilních telefonů.
U samců potkanů byl zaznamenán určitý nárůst výskytu specifického typu nádorů – maligních švanomů srdce. Vědci však upozorňují, že intenzita a doba expozice byly mnohonásobně vyšší než jakékoli hodnoty, kterým je běžně vystaven člověk při používání Bluetooth sluchátek či mobilního telefonu.
Další analýza publikovaná v roce 2019 v časopise Environmental Research se zaměřila na soubor epidemiologických studií sledujících vliv nízkých úrovní RF záření z mobilních telefonů a zařízení Bluetooth. Autoři nedospěli k závěru, že by běžná expozice zvyšovala riziko rakoviny, přesto však upozornili, že je vhodné pokračovat v dlouhodobých studiích, zejména kvůli stále se prodlužující době, po kterou lidé bezdrátové technologie používají.
Experimenty na zvířatech: vysoké dávky, omezené dopady
Vědecké týmy testovaly účinky RF záření také na zvířecích modelech. Studie zveřejněná v odborném časopise Bioelectromagnetics v roce 2016 sledovala zvířata vystavená úrovním záření srovnatelným se zařízeními Bluetooth. Výsledky neprokázaly zvýšený výskyt nádorů ani jiných závažných zdravotních komplikací.
Podobně výzkum publikovaný v roce 2020 v Journal of Toxicology and Environmental Health, který sledoval dlouhodobé vystavení myší RF záření, nenašel přesvědčivé důkazy o negativních zdravotních účincích včetně rakoviny. Přesto autoři připomínají, že závěry ze zvířecích studií nelze vždy přímo přenést na člověka, i když představují důležitý dílek do mozaiky poznatků.
Buněčné a molekulární studie: co se děje uvnitř našich buněk
Další oblastí výzkumu je zkoumání, zda RF záření na úrovních typických pro Bluetooth může poškozovat DNA nebo způsobovat změny v chování buněk. Studie publikovaná v roce 2017 v časopise Radiation Research zkoumala účinky běžných úrovní RF záření na lidské buňky v laboratorních podmínkách.
Výsledky ukázaly, že nedochází k významnému poškození DNA ani k výraznému nárůstu oxidačního stresu, což jsou procesy často spojované se vznikem nádorů. Přehledová práce zveřejněná v roce 2021 v časopise Electromagnetic Biology and Medicine shrnula dostupné důkazy a dospěla k závěru, že i když některé studie při velmi vysokých dávkách naznačují určité biologické účinky, současné poznatky nepodporují hypotézu o významném zdravotním riziku při běžném používání zařízení Bluetooth.
Normy, limity a kontrola: kdo hlídá bezpečnost Bluetooth?
Bezdrátová zařízení nejsou na trhu bez dozoru. Regulační orgány, jako je americká Federální komise pro komunikace (FCC) či evropské instituce, stanovují přísné limity pro maximální expozici rádiofrekvenčnímu záření. Každý výrobek, včetně Bluetooth sluchátek, musí tyto normy splnit, jinak se nesmí legálně prodávat.
Klíčovým parametrem je takzvaná specifická míra absorpce (SAR), která udává, kolik RF energie lidské tělo absorbuje. Bluetooth sluchátka se obvykle pohybují hluboko pod stanovenými limity, často i výrazně níže než běžné mobilní telefony, které mají vyšší vysílací výkon a jsou k tělu přikládány v jiných polohách (například přímo k uchu nebo nošeny v kapse u těla).
Výrobci jsou povinni testovat své produkty a uvádět hodnoty SAR, přičemž nezávislé instituce i nadále provádějí vlastní kontroly, aby ověřily, že zařízení skutečně nepřekračují stanovené limity.
Měli bychom se bát? Co z toho plyne pro běžného uživatele
Souhrn dostupných vědeckých poznatků ukazuje, že je velmi nepravděpodobné, aby rádiofrekvenční záření z Bluetooth sluchátek samo o sobě způsobovalo rakovinu nebo jiná závažná onemocnění. Úrovně záření, kterým je uživatel vystaven, jsou hluboko pod hranicemi, jež by podle současných modelů a experimentů mohly představovat významné riziko.
To ovšem neznamená, že se vědecká komunita tématem přestala zabývat. Naopak – s rostoucím počtem zařízení kolem nás a s tím, jak lidé tráví stále více času v jejich blízkosti, je zásadní pokračovat ve výzkumu a sledovat možné dlouhodobé dopady, které se mohou projevit až po desetiletích.
Nadále proto probíhají nové studie, jejichž cílem je upřesnit, zda kombinace různých zdrojů RF záření v našem prostředí může mít kumulativní efekt a zda se rizika nemění s tím, jak se technologie vyvíjejí.
Jak snížit expozici, pokud máte obavy
Pro ty, kteří chtějí být obezřetní, existuje několik jednoduchých kroků, jak dobrovolně snížit expozici RF záření, aniž by se museli vzdát pohodlí bezdrátových technologií:
• Volit modely sluchátek s nižší hodnotou SAR, pokud ji výrobce uvádí.
• Omezit dobu nepřetržitého používání sluchátek, například dělat si pravidelné pauzy.
• Kombinovat Bluetooth sluchátka s klasickými kabelovými sluchátky, zejména při dlouhém poslechu.
• Nepoužívat sluchátka zbytečně jako „trvalou ozdobu“ v uchu, pokud právě neposloucháte hudbu nebo netelefonujete.
Tato opatření mohou přinést subjektivní pocit větší kontroly a bezpečí, i když současná věda významné riziko nepotvrzuje.
Budoucnost výzkumu: co ještě nevíme
Odborníci se shodují, že definitivní závěry o dlouhodobých účincích technologií lze učinit až po delším časovém horizontu, kdy bude možné sledovat generace uživatelů, kteří s Bluetooth a dalšími bezdrátovými technologiemi vyrůstali od dětství.
Proto je důležité, aby vědecké instituce pokračovaly v nezávislém výzkumu a aby výsledky byly transparentně komunikovány veřejnosti. Jen tak lze předejít šíření nepodložených poplašných zpráv i podceňování případných skutečných rizik, pokud by se v budoucnu ukázala.
Do té doby platí, že Bluetooth sluchátka jsou podle současných důkazů považována za bezpečná pro běžné každodenní používání, pokud jsou provozována v souladu s doporučeními výrobců a v rámci platných norem.
