Jednoho chladného podzimního rána však jeho pozornost přitáhlo tiché zakňučení. Z promočené krabice na chodníku se ozýval pláč malého tvora. Když Bert nakoukl dovnitř, spatřil černobílé štěně s prosebnýma očima, které okamžitě zasáhlo jeho zlomené srdce.
Na krabici byl přilepený vzkaz: „Postarejte se o něj!“
Sebastian — nový smysl života
Bert si štěně bez váhání vzal domů. Pojmenoval ho Sebastian — jméno, které kdysi s Martou vybrali pro své nenarozené druhé dítě. Pes se stal jeho každodenním společníkem a přinesl mu zpět radost, kterou si myslel, že už nikdy nepozná.
Sebastian brzy vyrostl v nádherného psa s bílou hvězdou na hrudi. Každé ráno nosil pánovi bačkory, sedával mu u nohou při čaji, věrně ho doprovázel na každodenních procházkách a vítal ho doma s radostným vrtěním ocáskem. Jejich pouto bylo pevné, téměř otcovské.
Osudný den a zoufalství
Vše se změnilo během jednoho říjnového dne. Sebastian byl neklidný, neustále postával u dveří a tiše kňučel. Bert si z toho zpočátku nic nedělal, ale když se vrátil z krátkého nákupu, Sebastian byl pryč.
Starce zachvátila panika. V okolí prý byla hárající fena a mnoho psů utíkalo. Bert obešel celé okolí, vyptával se sousedů, hledal v parcích, lesích, obcházel útulky, ale Sebastian jako by se propadl do země.
Modlitby vyslyšeny
Každý večer se Bert modlil, aby se jeho věrný přítel vrátil. „Prosím, Pane, vzal jsi mi manželku i syna. Neber mi i jeho,“ šeptal ve svých modlitbách. Už nevěřil v žádné zázraky, a přesto prosil dál.
Až o několik týdnů později přišlo něco nečekaného.
V pozdním odpoledni někdo zaklepal na Bertovy dveře. Když otevřel, spatřil mladou ženu s úsměvem a v náručí držela Sebastiana. Byl špinavý a hubený, ale živý.
Nečekané setkání a šokující pravda
Žena se představila jako Emily. Vysvětlila, že našla Sebastiana uvízlého v křoví nedaleko silnice. Když uviděla obojek se jménem, rozhodla se najít majitele.
Když však začali mluvit, přišlo šokující odhalení — Emily byla vnučka Bertova zesnulého syna Jamese, o jejíž existenci Bert vůbec nevěděl. James měl dítě se svou přítelkyní, o které Bert nikdy neslyšel. Po nehodě matka s Emily odešla daleko od města.
Po letech se Emily vrátila do rodného města, aby hledala své kořeny. Díky ztracenému psu našla nejen svého dědečka, ale i část rodiny, o níž neměla ponětí.
Ztráta přinesla nový začátek
Sebastian, který Bertovi kdysi vrátil smysl života, mu tak nevědomky přivedl do života i vnuka, o němž neměl ani tušení. Bert tak znovu získal rodinu a především naději, že život dokáže i v těch nejtemnějších chvílích přinést nečekaný zázrak.
„Možná Bůh přece jen vyslyšel mé modlitby,“ zašeptal Bert se slzami v očích, když objímal Emily i Sebastiana. Z malého opuštěného štěněte se tak stal skutečný anděl, který starce přivedl zpět k životu.
