Ve videu, zveřejněném na jeho oficiálních profilech na Instagram a YouTube, přiznal, že dnes žije zcela jinak než v minulosti. Bez každodenních rodinných povinností a bez zázemí, které by ho po návratu domů čekalo.
Bouřlivý týden ve Sněmovně
Uplynulé dny byly pro nově sestavený kabinet podle premiéra mimořádně vypjaté. Hlasování o důvěře vládě předcházela extrémně dlouhá a vyčerpávající parlamentní debata, která se protáhla na desítky hodin. Přestože kabinet nakonec důvěru získal, Babiš se netajil tím, že atmosféra byla podle něj ponižující.
Zpětně mluvil o vystoupeních opozice, která podle jeho slov nepřipomínala standardní politickou diskusi, ale spíše cílený nátlak a obstrukce. Emoce, únava a tlak byly podle premiéra znatelné nejen v jednacím sále, ale i mimo něj.
„Dnes žiju sám“
Největší pozornost však vzbudila pasáž, v níž Andrej Babiš otevřeně popsal svou současnou životní situaci. Přiznal, že děti už má dospělé a každý z nich žije svůj vlastní život. Domácnost tak dnes sdílí sám.
K osobní bilanci přidal i smutnou zprávu o ztrátě rodinné fenky Ellinky, která byla dlouhá léta součástí jeho každodenního života. Právě kombinace těchto okolností podle něj zásadně změnila jeho fungování.
Premiér otevřeně naznačil, že ho dnes doma ani na cestách nic „nebrzdí“, a proto může pracovat prakticky nepřetržitě. Práce se mu stala nejen povinností, ale i způsobem, jak vyplnit ticho, které po návratu domů zůstává.
Práce od rána do noci
Babiš dal najevo, že současný režim mu umožňuje věnovat se řízení státu od rána do noci, bez nutnosti přizpůsobovat se rodinnému programu. Zatímco pro někoho by takový život byl neúnosný, premiér ho popisuje jako realitu, která mu momentálně vyhovuje.
Z jeho slov bylo patrné, že samota a obrovské pracovní nasazení jdou ruku v ruce. Politika mu tak dnes nahrazuje běžný rodinný život, který dříve tvořil pevnou součást jeho každodenní existence.
Cena za vrcholnou politiku
Babišova zpověď nepřímo připomněla i tvrdou daň, kterou si vrcholná politika vybírá. Už v minulosti otevřeně hovořil o tom, že jeho rodina doplácela na jeho veřejné působení, a tentokrát dal jasně najevo, že klid v soukromí momentálně nehledá – ani ho vlastně nemá.
Jeho nedělní vystoupení tak působilo nezvykle lidsky. Nešlo jen o politická čísla, zákony a hlasování, ale o osamělého muže na vrcholu moci, který přiznává, že mu práci nic nenahrazuje – jen ji dělá snesitelnější.
