2. Krájení mrkve na menší kousky
Často se stává, že velkou mrkev nakrájíme na menší části, aby se rychleji uvařila. Tím však dochází ke ztrátě vitamínů a minerálů. Ideální je vařit mrkev vcelku, zejména pokud ji plánujeme použít do salátů. V případě příliš velkých kusů je lepší je využít například při smažení, kde vynikne jejich chuť.
3. Vkládání mrkve do studené vody
Obvyklým postupem je vložit mrkev do hrnce se studenou vodou a poté ji přivést k varu. Ilja radí přidávat mrkev až do vroucí vody, což pomáhá "uzamknout" živiny uvnitř a zachovat bohatší chuť i lepší texturu.
4. Vaření bez pokličky a kolísání teploty
Vaření mrkve v odkrytém hrnci a časté změny teploty mohou vést k nerovnoměrnému uvaření a úbytku živin. Pro dosažení optimálních výsledků je důležité hrnec přikrýt pokličkou a udržovat stabilní teplotu po celou dobu vaření.
5. Převaření mrkve
Nadměrné vaření, například po dobu 30 minut či déle, negativně ovlivňuje chuť, strukturu i obsah vitamínů v mrkvi. Ideální doba vaření je maximálně 25 minut, přičemž menší kusy mohou být hotové i dříve.
Mrkev je kořenová zelenina, která se pěstuje již tisíce let a pochází z oblasti dnešního Afghánistánu. Původně byla fialová nebo žlutá; oranžová varianta, jak ji známe dnes, byla vyšlechtěna v 17. století v Nizozemsku. Díky své sladké chuti a vysokému obsahu beta-karotenu, který se v těle přeměňuje na vitamín A, se mrkev stala základní součástí mnoha světových kuchyní.
Podle odborníků na výživu je doporučená denní dávka vitamínu A pro dospělého člověka přibližně 900 mikrogramů pro muže a 700 mikrogramů pro ženy. Jedna středně velká mrkev obsahuje zhruba 509 mikrogramů vitamínu A, což pokrývá více než polovinu denní potřeby. Pravidelná konzumace mrkve tak přispívá k dobrému zraku, zdravé pokožce a posílení imunitního systému.
Dodržováním výše uvedených doporučení při vaření mrkve můžeme nejen zlepšit její chuť, ale také maximalizovat zdravotní přínosy této výživné zeleniny.
