Hlavní smuteční ceremonie se uskutečnila v kostele sv. Tomáše v Praze. Atmosféra byla přesně taková, jak si ji Anička přála – barevná, hudební a plná lásky. Žádný černý šatník, žádné pochmurné výrazy, jen upřímné vzpomínky a hudba, která dojímala k slzám.
V kostele se sešla řada významných osobností české kultury. Mezi hosty byli například Helena Vondráčková, Zlata Adamovská, Bára Štěpánová nebo Jiří Suchý. Nechyběla ani Aniččina maminka, herečka Dagmar Patrasová, i její otec, hudebník Felix Slováček, který pro svou dceru osobně zahrál. „Bylo to nesmírně těžké, ale musel jsem to zvládnout. Chtěla to tak,“ přiznal dojatý Slováček.
Chalupa, kde našla klid
Anička však nechtěla, aby se její cesta uzavřela ve městě. Její poslední přání bylo rozloučit se s tímto světem na místě, které pro ni mělo hluboký význam – na rodinné chalupě. Právě zde, v tichu přírody a za přítomnosti jen těch nejbližších, byl o Velikonocích rozprášen její popel.
Tento komorní akt se odehrál za přítomnosti nejbližší rodiny a přátel. Nechyběli herci Ivan Lupták a Anna Jiřina Daňhelová či zpěvák Milan Peroutka, s nímž Anička nazpívala emotivní duet „Čas zastavit čas“. Atmosféra byla hluboce osobní. „Vzpomínali jsme na Aničku, poplakali si, ale také se zasmáli. Měl jsem pocit, že tam celou dobu byla s námi,“ popsal otec Felix Slováček.
Všechno si naplánovala
Co činí celý příběh ještě silnějším, je fakt, že Anička si celé rozloučení naplánovala sama. Podle jejích blízkých měla jasnou představu o tom, jak má vše probíhat – od hudby až po dress code. „Angažovala se prakticky ve všem, co se týkalo jejího posledního rozloučení,“ uvedla jedna z jejích přítelkyň.
Její přání zahrnovala barevné oblečení místo černého, osobní hudební vystoupení otce i partnera Matěje Růžičky a klidnou atmosféru plnou lásky. Ani v nejtěžší chvíli nechtěla, aby lidé propadli smutku. Chtěla, aby si ji zapamatovali usměvavou, silnou a tvůrčí.
Nezapomenutelná stopa
Anička byla dcerou slavného páru – herečky Dagmar Patrasové a saxofonisty Felixe Slováčka. Její umělecká dráha však nebyla jen odrazem slavného jména. Sama si vybojovala respekt i obdiv – ať už svým působením v seriálech, na divadelní scéně, nebo jako zpěvačka.
Zemřela mladá, ale odešla jako hvězda. Nezapomenutelná, obdivovaná a milovaná. Její život byl možná krátký, ale plný intenzity, inspirace a skutečné lidskosti. A přesně taková byla i její poslední rozloučení – silná, osobní a jedinečná.
