Český filmový svět se stále vzpamatovává z odchodu své nejzářivější hvězdy, Jany Brejchové. Zatímco veřejnost léta spekulovala o tom, proč se legendární herečka uzavřela před světem a odmítala návštěvy i svých nejbližších kolegů, existoval jeden muž, který měl výsadní právo překročit práh jejího pokoje v léčebně dlouhodobě nemocných. Jiří Ptáčník nyní poprvé promluvil o tom, co se skutečně dělo za zdmi motolské nemocnice a proč si ikona stříbrného plátna vybrala právě jeho jako svého důvěrníka v časech, kdy už jí ubývaly síly.
Hrdost silnější než touha po slávě
Jana Brejchová nebyla jen herečkou, byla symbolem celé jedné éry. Její rozhodnutí stáhnout se v sedmdesáti letech do ústraní nebylo náhodným rozmarem, ale promyšleným krokem ženy, která si nade vše cenila své důstojnosti. Když cítila, že zdraví začíná podlamovat její stoprocentní profesionalitu, zvolila raději absolutní ticho než soucitné pohledy fanoušků. Tato vnitřní hrdost ji provázela celých dvanáct let, které strávila v nemocničním koloběhu. Od Malvazinek přes Beroun až po finální zastávku v motolské LDN si pečlivě vybírala, koho pustí do svého oslabeného mikrosvěta.
