Osudové setkání v Řecku a přátelství na celý život
Kořeny nečekaného pouta mezi slavnou herečkou a televizním hlasatelem Jiřím Ptáčníkem sahají hluboko do minulosti. Vše začalo díky další legendě, Květě Fialové, a společné dovolené v Řecku. Právě tam, daleko od kamer a blesků fotoaparátů, se zrodilo přátelství, které přečkalo desetiletí. Společně pak sedmadvacet let křižovali republiku v divadelním autobuse, kde vtipkovali o stárnutí a neduzích, zatímco publikum v sálech plakalo smíchem. Tyto společné vzpomínky se staly palivem pro jejich poslední setkání u nemocničního lůžka.
Dojemné rituály za zavřenými dveřmi
Návštěvy Jiřího Ptáčníka nebyly o formálních zdvořilostech. Byly o tichém porozumění a drobných radostech, které Janě vracely chuť do života. Herečka, která byla v posledních letech „křehká jako drobeček“, měla své specifické rituály. Jiří jí pravidelně nosil vlastnoručně připravenou směs rozmačkaných banánů a jablek, kterou si u něj sama objednávala. Občas ji potěšil i pikantním kuřecím křidýlkem, což byla jedna z mála věcí, které v přísném nemocničním režimu dokázala s chutí sníst. Tyto chvíle byly plné smíchu a vzpomínání na časy, kdy byla královnou každé scény.
Boj o každý krok a smutné loučení
Málokdo věděl, jak moc se Jana Brejchová snažila o návrat do běžného života. V době, kdy se léčila na Malvazinkách, trénovala chůzi tak usilovně, až tloukla rukama do stěn, aby udržela rovnováhu. Chtěla být „ukázněným pacientem“ a nedělat svému okolí ostudu. Osudnou se jí však stala zlomenina krčku, která definitivně rozhodla o jejím setrvání v léčebných zařízeních. I v těchto těžkých chvílích si však zachovávala svou neobyčejnou auru. Jiří Ptáčník ji viděl naposledy loni na podzim a v srdci si ji nese jako tu vznešenou ženu, pro kterou byla práce životadárnou energií a upřímnost jedinou měřitelnou hodnotou.
