Odborníci ale upozorňují, že ne každá necitlivost je nevinná. Někdy může jít o první příznak závažného stavu, který bez rychlé pomoci zanechá trvalé následky. Právě proto je důležité všímat si detailů – zda je necitlivost jednostranná, zda ji doprovází další potíže a jak rychle odeznívá.
Parestézie: když brnění a mravenčení není jen nepohodlí
Odborný název pro pocity jako jsou brnění, mravenčení, necitlivost nebo vnímání vibrací, je parestézie. Jde o velmi častou obtíž, kvůli které lidé vyhledávají lékaře. Pokud se tyto pocity objevují jen občas, trvají krátce a je zřejmá jejich příčina (například nepohodlná poloha ve spánku), nebývá důvod k panice.
Typická situace: člověk usne s rukou pod hlavou nebo tělem, během noci dojde k útlaku nervů a cév a ráno se probudí s „dřevěnou“ končetinou. Po rozhýbání a obnovení prokrvení se stav rychle upraví. V takovém případě jde skutečně o banální jev.
Jiná je situace, pokud se necitlivost objevuje opakovaně, trvá delší dobu, postihuje vždy stejnou oblast těla nebo ji doprovázejí další výrazné neurologické příznaky. Právě tehdy může jít o signál vážného onemocnění nervového systému či mozku.
Jednostranná necitlivost ruky: varovný signál možné mrtvice
Neurologové upozorňují, že zvláštní pozornost si zaslouží necitlivost jedné poloviny těla, zejména jedné ruky, která se objeví náhle a bez zjevné příčiny. Právě tak může vypadat začátek mozkové mrtvice.
Neurolog Dr. Adam Hirschfeld z Kliniky neurologie a cévní mozkové příhody Medical Center HCP v Poznani v rozhovoru pro WP abcZdrowie vysvětlil, že jednostranné poruchy citlivosti mohou být klíčovým příznakem cévní mozkové příhody. Podle něj nejde jen o izolovaný pocit necitlivosti.
Nejčastěji bude necitlivost doprovázena svalovou slabostí, někdy poruchami řeči nebo rovnováhy. Toto je nejdůležitější situace k rozlišení v kategorii necitlivosti rukou, vysvětluje lékař.
Jinými slovy: pokud se náhle objeví necitelnost jedné ruky a současně zaznamenáte slabost končetiny, potíže s mluvením, nejistotu chůze nebo poruchy rovnováhy, je to situace, kterou nelze podcenit. V takovém případě je nutné okamžitě volat záchrannou službu – čas rozhoduje o tom, zda se mozek podaří zachránit bez trvalých následků.
Ranní (probudivší) mrtvice: tichý zabiják, který udeří ve spánku
Obzvlášť zrádná je takzvaná ranní nebo probouzecí mrtvice. Na rozdíl od klasické představy, že mrtvice přichází během dne, uprostřed běžné činnosti, značná část případů vzniká právě v noci.
Až čtvrtina všech cévních mozkových příhod se odehrává během spánku. K samotnému poškození mozku dochází v noci, kdy si postižený ani jeho okolí ničeho nevšimnou. První příznaky se projeví až ráno – typicky ve chvíli, kdy se člověk pokusí vstát z postele, sáhnout po telefonu nebo se obléknout.
Právě proto lékaři zdůrazňují, že náhlé potíže po probuzení je nutné brát velmi vážně. Nejde o „rozespalost“ ani běžnou únavu, pokud se člověk náhle nedokáže postavit, má pokleslý koutek, špatně artikuluje nebo necítí a neovládá jednu končetinu.
Jak se může ranní mrtvice projevit?
Mezi typické příznaky ranní (probudivé) cévní mozkové příhody patří:
– znecitlivění nebo slabost končetin – často jednostranně, postižena může být ruka, noha nebo celá polovina těla,
– bolest hlavy a závratě – náhlé, nezvyklé, někdy spojené s pocitem nejistoty při chůzi,
– poruchy řeči – pacient mluví nejasně, zadrhává se, nedokáže vyslovit slova nebo rozumět tomu, co mu druzí říkají,
– poruchy zraku – rozmazané vidění, výpadky zorného pole, dvojité vidění,
– problémy s pohybem a koordinací – potíže při chůzi, slabost, neschopnost přesně uchopit předměty,
– obtíže s porozuměním, psaním, pitím a jídlem – člověk může mít problém držet příbor, napít se, podepsat se nebo pochopit jednoduché pokyny.
Pokud se některý z těchto příznaků objeví náhle, zejména ráno po probuzení, je nutné neprodleně volat záchrannou službu. Čekat, zda potíže samy odezní, nebo doufat, že „se to rozchodí“, může znamenat ztrátu drahocenného času, během kterého odumírají mozkové buňky.
Kdy může být necitlivost rukou projevem jiného onemocnění?
Ne každá epizoda brnění či necitlivosti je způsobena mrtvicí. Často se za těmito obtížemi skrývají onemocnění periferních nervů nebo dlouhodobé přetěžování končetin.
Syndrom karpálního tunelu: častý viník nočního brnění
Velmi rozšířeným problémem je syndrom karpálního tunelu. Jde o jednu z nejčastějších kompresivních neuropatií, kdy dochází k útlaku středového nervu v oblasti zápěstí. Typické jsou:
– brnění a necitlivost prstů, zejména palce, ukazováku a prostředníku,
– pálení v ruce,
– zhoršení obtíží v noci – potíže jsou tak výrazné, že mohou člověka opakovaně budit,
– slabost úchopu, vypadávání předmětů z ruky.
V tomto případě nejde o náhlý stav jako u mrtvice, ale o dlouhodobě se zhoršující obtíže, které by měl vyšetřit neurolog nebo ortoped. Neléčený syndrom karpálního tunelu může vést k trvalému poškození nervu a snížení funkce ruky.
Polyneuropatie: když brní obě ruce i nohy
Jestliže se příznaky objevují na obou rukou a často i na nohou, může jít o takzvanou polyneuropatii – postižení více periferních nervů najednou. Příčin je celá řada, nejčastěji:
– cukrovka – dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi poškozuje nervy,
– chronický alkoholismus,
– revmatoidní a jiná autoimunitní onemocnění,
– nádorová onemocnění a některé jejich léčebné postupy.
Polyneuropatie se neprojevuje náhlým dramatickým nástupem jako mrtvice, ale spíše plíživým zhoršováním pocitu brnění, pálení a necitlivosti. Přesto jde o stav, který vyžaduje lékařské vyšetření a léčbu, protože může výrazně omezit kvalitu života a schopnost samostatného fungování.
Kdy okamžitě volat záchranku?
Obecné pravidlo je jednoznačné: pokud se náhle objeví necitlivost nebo slabost jedné končetiny či celé poloviny těla, zejména v kombinaci s poruchou řeči, vidění, rovnováhy nebo vědomí, je nutné bez odkladu volat záchrannou službu.
Rozhodující je čas. Čím dříve se pacient s cévní mozkovou příhodou dostane do specializovaného centra, tím větší je šance, že moderní léčba dokáže omezit poškození mozku a předejít trvalým následkům. Ignorovat varovné signály a čekat, zda samy odezní, může mít fatální následky.
Necitlivá ruka po probuzení tak nemusí být jen banálním důsledkem nepohodlného spánku. V některých případech může jít o první a jedinou šanci, jak včas odhalit ranní mrtvici a zachránit si zdraví – nebo dokonce život.
